Mariana Pítrová, Euroskop, 4.12.2012
V Bruselu vycházejí do ulic nespokojení euroúředníci, ve Španělsku zase proti ohromné nezaměstnanosti protestují absolventi marně shánějící práci. Stranou současného demonstračního folkloru proti úsporným opatřením se ocitli Italové, respektive italští novináři, kteří se bijí za svobodu slova.
Italským senátem prošla kontroverzní novela, který straší tamní média, a to především reportéry. Za urážku na cti předpis ukládá až roční pobyt za mřížemi. To se ale týká pouze autorů článku, jejich nadřízení, editoři, šéfredaktoři a vedení konkrétních mediálních domů se z případného prohřešku vyplatí pokutou ve výši 20 až 50 tisíc eur.
Šalamounské řešení vymysleli legislativci poté, co Italy pobouřil zářijový rozsudek nad šéfredaktorem pravicového listu Il Giornale, který vlastní bratr expremiéra Silvia Berlusconiho. Šéfredaktor Alessandro Sallusti je známý proříznutými ústy, což dokázal letos v létě, kdy na stránkách svého listu uveřejnil článek s titulkem Čtvrtá říše. V textu se bez servítek pustil do německé kancléřky Angely Merkelové, kterou tituloval jako „nového císaře Evropy, kterému se musí všichni podřídit.
Přes rok v base
Když se Sallusti opřel do německé unijní politiky, tak ještě netušil, že o měsíc později poputuje za mříže za podobně ostré výroky z roku 2007. V tu dobu se v Itálii debatovalo nad povolením potratu třináctileté dívky. V Liberu, který tou dobou Sallusti vedl, se objevil článek podepsaný pseudonymem „Dreyfus. Ten na přivolení soudu k potratu nenechal nit suchou a uvedl, že za takový výkon by si trest smrti zasloužil kromě gynekologa, který zákrok provedl, i soudce, který ho povolil, a rodiče dívky.
Za hanopis si nakonec obvinění vyslechl šéfredaktor Sallusti jako šéf listu odpovědný za jeho obsah. Na konečný výrok soudu čekal pět let. Nejvyšší soud poslal prostořekého žurnalistu na čtrnáct měsíců do vězení a italští novináři i ústavní právníci nevěřícně kroutili hlavou.
Přísný trest vyvolal na veřejnosti pořádný poprask. Prezident Giorgio Napolitano a ministryně spravedlnosti Paola Severinová uvedli, že tresty v případě urážek na cti by měly doznat výrazných změn. Že z výzvy však vzejde novela, která místo šéfredaktorů trestá samotné autory, čekal asi málokdo.
„Senát se svým rozhodnutím zapsal černým písmem do italské žurnalistiky, musí dojít k naší okamžité reakci, vyzval k protestům své kolegy Franco Siddi šéf Unie italských novinářů. V Itálii je v zaměstnaneckém poměru víc než 20 tisíc reportérů, kterých by se nový zákon dotkl. Předpis teď čeká na schválení v druhé komoře parlamentu.
Změny v dalších státech
S úpravou mediálních poměrů v zemi si nelámou hlavu jen italští zákonodárci. K legislativním zásahům se chystá i Velká Británie, kde byla ustanovena komise pod vedením soudce Briana Levesona, jejímž úkolem bylo prošetřit skandál kolem britského deníku News of the World. Během vyšetřování se ukázalo, že týdeník z mediálního impéria Ruperta Mudrocha nelegálně odposlouchával stovky Britů, včetně politiků.
Leveson minulý týden přednesl zprávu, ve které doporučil, aby byl v Británii zřízen nezávislý regulační orgán, který by si vzal ostrovní média pod drobnohled. Premiér Cameron na doporučení reagoval opatrně, protože při realizaci možné novinky by mohl čelit ostré kritice. Zřízení nezávislého orgánu totiž vyžaduje legislativní zakotvení a taková koketérie státní moci s tiskovou svobodou může nahrát kritikům Cameronova kabinetu.
Od slov k činům přešli v Maďarsku, kde parlament schválil převratné změny volebního zákona. Ty se nevyhnou ani médiím, která mají utrum s vysíláním politických spotů před volbami. Soukromé televizní a rozhlasové stanice nebudou smět vysílat politické spoty vůbec, veřejnoprávní média omezeně.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop