Regionální politika v listopadu 2012

05.12.2012
Euroskop

Rada GAC přijala čtvrtý částečný obecný přístup ve věci kohezní politiky

Rada GAC přijala čtvrtý částečný obecný přístup ve věci kohezní politiky

Press release. 3200th Council meeting, General Affairs, Brussels, 20 November 2012

Rada GAC přijala 20. 11. 2012 další postoj k nové koncepci regionální politiky pro období 2014-2020. O rozpočtu pak jednala Evropská rada v rámci negociací o finanční perspektivě (FP) na summitu 22.-23. 11. 2012.

Pozadí

Komise zveřejnila legislativní balík týkající se budoucnosti regionální politiky v letech 2014-2020 v říjnu 2011. Balík obsahuje 8 návrhů nařízení, která upravují a revidují všech 5 fondů a nástroje, které EU v oblasti regionální politiky využívá. Komise slibuje efektivnější využívání unijních prostředků a představuje nové nástroje, jimiž toho chce dosáhnout (více v příspěvku „Budoucnost regionální politiky v letech 2014-2020, Regionální politika v říjnu 2011). Předpokládá se, že ke schválení dojde do konce roku 2012, aby nová pravidla pro kohezní politiku začala platit od roku 2014.

Tzv. částečný obecný přístup navazuje na 2 již přijaté – z dubna 2012 a června 2012. V říjnu 2012 pak Rada přijala třetí částečný obecný přístup (k dalším prvků legislativního balíku týkajícího se kohezní politiky na období 2014-2020; více v příspěvku „Rada jednala o budoucnosti kohezní politiky, Regionální politika v říjnu 2012). Všechny obecné přístupy, resp. kompromisy, mohou být v kontextu dalších příprav finanční perspektivy a debat v rámci EP změněny.

Klíčové body

Obecný přístup z listopadu 2012 se týká finančního řízení fondů a společného strategického rámce.

Rada se stejně jako v předchozích jednáních (více v příspěvku „Rada jednala o budoucnosti kohezní politiky, Regionální politika v říjnu 2012) řídí pravidlem „není přijato nic, dokud není přijato vše.

Finanční řízení zahrnuje roční předfinancování, průběžné proplácení programů Komisí, aplikaci korekčních mechanismů a pravidla pro uzavření operačních programů. Obsahuje také pravidlo zavádějící vracení prostředků z fondů (tzv. N+2), kdy stát vrací finance, které nepoužil do 2 let od jejich alokace.

Společný strategický rámec se zaměřuje na programování a koordinaci podpory EU v rámci 5 strukturálních fondů. Rámec určuje, čím fondy přispějí ke strategii Evropa 2020. Podle Komise kompromis Rady oslabuje doporučení, která Komise státům udělila v rámci evropského semestru.

Výbor REGI, který je hlavním vyjednavačem za EP, přijal 27. 11. 2012 úpravu vyjednávacího mandátu ve věci nových pravidel kohezní politiky. Týká se obecného nařízení a pravidel použití finančních nástrojů (tedy používání fondů jako půjček namísto přímé pomoci).

Jednání o FP se odsouvají na začátek roku 2013. Zástupci členských zemí se na konečné podobě FP na summitu Evropské rady 22.-23. 11. 2012 nedohodli. Co se kohezní politiky týče, Komise navrhla, aby se rozpočet v letech 2014-2020 snížil ze současných 355 mld. € (a navrhovaných 376 mld. €) na kompromisních 309 mld. €.

Regionální pomoc by měla být omezena na 2,5 % ekonomického výkonu země. Jde hlavně o 2 největší příjemce kohezní pomoci, Polsko a Rumunsko. Podle výpočtů by jen Polsko potřebovalo oproti stávající FP 30-40 mld. € navíc. Předseda Evropské rady přesto uvedenou hodnotu posléze dále snížil – na 2,4 %. Kohezní země postup Komise kritizují a argumentují, že v době recese získají ještě méně peněz než dosud. Maďarsko odhaduje, že ztratí asi 30 % současných fondů. Pobaltské státy také ztratí značné prostředky, ale vzhledem k jejich malé velikosti budou moci získat prostředky v jiných kapitolách. Někteří čistí plátci do rozpočtu EU navrhovali, aby se kohezní země, které na tom jsou ekonomicky lépe, vzdaly části prostředků ve prospěch těch chudších nebo krizí postižených. To ale odmítly právě tzv. „přátelé kohezní politiky, tedy skupina 15 členů plus Chorvatsko s tím, že nechtějí přerozdělování v rámci kohezní kapitoly. Je ale jasné, že v této oblasti nakonec proběhnou značné škrty a debaty.

Pozice ČR

Během jednání Evropské rady o finanční perspektivě se podle premiéra Petra Nečase podařilo prosadit spolu s ostatními kohezními zeměmi zachování míry spolufinancování projektů pro méně rozvinuté regiony ve výši 85 %, uznávání DPH jako výdaje pro některé projekty především z Evropského sociálního fondu a úroveň zálohových peněz ve výši 4 %. To by mělo mít pozitivní dopad na veřejné rozpočty. Debaty však ještě nekončí.

ČR zahájí v roce 2014 třetí programové období a čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Podle vlády ČR bude čerpání prostředků z fondů jednodušší. Bude existovat jen 5 národních rozvojových priorit (Instituce; Mobilita, sítě, energie; Trh práce, vzdělanost a sociální inkluze; Inovace a konkurenceschopné podniky; Životní prostředí a integrovaný rozvoj) rozdělených do 8 tematických okruhů (operačních programů), které by měly být správně a efektivně přeneseny do praxe. Tematické okruhy slouží jako východisko pro zpracování dohody o partnerství, která bude základním strategickým dokumentem mezi ČR a Komisí obsahujícím strukturu využití fondů EU v ČR i podmínky pro jejich čerpání.

Komise 22. 11. 2012 v Praze představila poziční dokument, který obsahuje priority Komise na používání prostředků z fondů EU.

Komise českou stranu vyzvala k efektivnějšímu využívání zdrojů, na což je ČR připravena reagovat prostřednictvím užšího zaměření budoucích operačních programů, nastavením přívětivějšího metodického prostředí a snížením počtu podporovaných aktivit.

Bude tedy existovat jen 8 operačních programů, které mají zahrnout program pro Prahu a technickou pomoc a integrovaný program sjednocující dosavadní regionální programy. (Dnes má ČR operačních programů 27.)

Konkrétněji Komise apeluje na vybudování efektivně fungující dopravní, informační, energetické a environmentální infrastruktury, na posílení územní soudržnosti a na efektivní veřejnou správu, která by zaručila kvalitní služby, transparentní podnikatelské prostředí a vymahatelnost práva.

Poziční dokument Komise se dále zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti českých firem a kritizuje nevhodně nastavený systém výzkumu a inovací. ČR s ohledem na to plánuje urychlit strukturální posun národního hospodářství směrem ke znalostní ekonomice, zvýšit konkurenceschopnost podniků prostřednictvím inovací a vytvořit kvalitnější vzdělávací systém úzce napojený na trh práce.

Předpokládaný další vývoj

Do konce roku 2012 chce kyperské předsednictví zahájit trojstranná jednání s EP, Komisí a Radou, aby dosáhlo předběžné dohody v otázce programování v rámci reformy kohezní politiky. První čtení v EP by mělo proběhnout v únoru nebo březnu 2013, druhé patrně v červenci 2013.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality