Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2012

05.12.2012
Euroskop

EMPL chce, aby evropský globalizační fond fungoval i po roce 2013, Komise chce 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem

EMPL chce, aby evropský globalizační fond fungoval i po roce 2013

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) (KOM(2011)608)

Výbor EMPL 6. 11. 2012 schválil poměrem 35:2:3 zprávu Marian Harkin týkající se fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) v období 2014-2020.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2011 (více v příspěvku „Komise chce otevřít evropský globalizační fond většímu počtu zájemců, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2011). EGF vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpá jen zlomek. V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje. Nový legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj meritorně navazuje – dočasná opatření, která v důsledku finanční a hospodářské krize z roku 2008 zavedlo nařízení č. 546/2009, by se měla stát trvalými. Problémem je ale postoj členských států. Z debaty v Radě v červnu 2012 vyplynulo, že pokračování EGF po roce 2013 si otevřeně přejí (zatím) jen 4 členské státy – Francie, Španělsko, Irsko a Lucembursko – a stále existuje dostatečně silná blokační menšina, již tvoří ČR, Estonsko, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie a nově údajně také Dánsko a Litva.

Klíčové a sporné body

EMPL se postavil proti Komisí navrhované eventualitě, aby se „nový EGF explicitně vztahoval i na sektor zemědělství, ale podpořil, aby za „pracovníka byl (v kontrastu s původními nařízeními č. 1927/2006 a č. 546/2009) považován nejen zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou, ale i zaměstnanec se smlouvou na dobu určitou, sezónní zaměstnanec (interim worker), OSVČ či podnikatel z malého a středního podniku. Ve výsledku by tedy zemědělci z rámce nařízení de facto být vyloučeni neměli.

EGF by měl podle EMPL aktivity členských států kofinancovat 60 %, což je o 10 procentních bodů více, než navrhla Komise.

Pokud půjde o stát, který má možnost čerpat prostředky z Kohezního fondu, mělo by kofinancování dosahovat 70 %, v případě zemí čerpajících finanční pomoc dle čl. 77 nařízení č. 1083/2006 z EFSF až 80 %. Komise by měla žádosti o příspěvek z EGF posuzovat standardně do 10 týdnů.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o zprávě Marian Harkin hlasovat pravděpodobně již v prosinci 2012.

Odkazy

Komise chce 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (KOM(2012)614)

Komisařka Viviane Reding 14. 11. 2012 prezentovala kontroverzní návrh Komise mající do roku 2020 zajistit 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem.

Pozadí

Intenzivní „debata o kvótách se na úrovni Komise vedla z iniciativy jmenované komisařky již řadu měsíců (a první doporučení Rady ohledně prosazování vyváženého zastoupení mužů a žen v procesu rozhodování byla přijata již v letech 1984 a 1996 – č. 84/635 a č. 96/694), naposledy se o ní však rozsáhleji veřejně hovořilo v říjnu 2012, kdy Komise nedospěla ve věci připravovaného návrhu ke (standardnímu) konsenzu, a proto byla jeho prezentace o měsíc odložena. I nyní jej představovala jen Viviane Reding a 5 jejích mužských (sic!) kolegů (komisaři Antonio Tajani, Joaquín Almunia, Olli Rehn, Michel Barnier a László Andor).

Komise ve prospěch návrhu (krom proběhnuvší veřejné konzultace) argumentuje tím, že v řídících orgánech firem dominují muži, již „představují 85 % nevýkonných členů řídících orgánů a 91,1 % výkonných členů řídících orgánů (…) i přes intenzivní veřejnou diskuzi a některé dobrovolné iniciativy na vnitrostátní i evropské úrovni se situace v posledních letech výrazně nezměnila: od roku 2003 se průměrný počet žen v řídících orgánech zvyšoval pouze o 0,6 procentního bodu ročně. A dodává: „Pouze jeden ze sedmi členů řídících orgánů (tedy 13,7 %) nejdůležitějších evropských společností je žena. Ve srovnání s rokem 2010 (kdy jich bylo 11,8 %) však jde jen o malé zlepšení. Tímto pomalým tempem bude potřeba ještě přibližně 40 let k tomu, aby bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech (alespoň 40% zastoupení obou pohlaví). Komise se v dané souvislosti odvolává i na relevantní usnesení EP z července 2011 a března 2012.

11 členských států (Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Rakousko a Slovinsko) už podle Komise disponuje právními nástroji na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech, přičemž v 8 z nich se předpisy vztahují jen na státní podniky. Dalších 11 členských zemí EU nicméně nerealizuje ani samoregulační opatření. Podle Komise „tento nejednotný přístup s sebou nese riziko maření hladkého fungování jednotného evropského trhu, protože různé právní předpisy v oblasti práva obchodních společností a sankce za nedodržení předpisů pro zastoupení mužů a žen mohou podniky odrazovat od přeshraničních investic (…) „rostoucí počet studií uvádí, že genderově vyvážené řídící orgány mají potenciál zlepšit finanční výkonnost společností. Větší počet žen ve vrcholných pozicích může přispět k produktivnějšímu a inovativnějšímu pracovnímu prostředí a zlepšit celkovou výkonnost dané společnosti. To je způsobeno zejm. rozmanitějším a kolektivnějším myšlenkovým podhoubím, které zahrnuje širší škálu stanovisek, a proto se díky němu dosahuje vyváženějších rozhodnutí.

Klíčové body

Návrh směrnice, založený na čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU týkajícím se „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, stanoví cíl minimálně 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze, a to do roku 2018 v případě státních podniků (tj. těch, u kterých vykonávají rozhodující vliv veřejné orgány) a do roku 2020 v případě všech podniků ostatních.

V mezidobí by si měly všechny dotčené podniky stanovit tzv. flexikvótu, což má být povinnost kotovaných společností, aby si samy stanovily individuální samoregulační cíle, pokud jde o zastoupení obou pohlaví mezi výkonnými řediteli.

Společnosti, které mají nižší podíl (méně než 40 %) méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů, by měly provádět jmenování pracovníků na uvedené pozice na základě komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných, genderově neutrálních a jednoznačných kritérií. V případě stejné kvalifikace by měla být dána přednost kandidátu méně zastoupeného pohlaví.

Nová norma by měla platit do roku 2028 a měla by se týkat všech kotovaných obchodních společností v EU. Jinak řečeno, neměla by se tedy vztahovat na nekotované obchodní společnosti a malé a střední podniky (tj. s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 mil. €). Členské státy by však měly stanovit „přiměřené a odrazující sankce pro ty společnosti, jež budou směrnicí vázány, ale nedodrží ji. Mezi takové sankce by měly patřit pokuty, popř. anulování jmenování nebo volby člena nevýkonného orgánu v rozporu s normou.

Sporné body

Předložený text je kontroverzní z mnoha úhlů pohledu. Nejenže představuje pokus o legalizaci vysoce politické otázky rovnou na úrovni EU, ale současně dává členským státům planou naději, že si budou moci novou normu implementovat podle svých možností. Návrh je koncipován tak restriktivně, že to reálně nebude možné. Otázkou také je, zda by výsledná (do značné míry symbolická) směrnice byla skutečně implementovatelná, popř. jak by probíhaly soudní spory na ní založené.

Pozice ČR

Pokud jde o ČR, ta si vede ve stávajících statistikách relativně dobře: zastoupení žen mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze přesahuje průměr EU (15 %) o 0,4 procentního bodu a roste, v případě výkonných členů řídících orgánů je ale ČR podprůměrná (4,7 %, průměr činí 8,2 %).

ČR nepatří mezi zastánce nové legislativy, stejně jako např. Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Malta, Maďarsko, Litva a Lotyšsko. Komisi naopak podporují krom řady poslanců EP např. Španělsko, Francie, ale údajně i Bulharsko.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude předložen Radě a EP, které o něm budou spolurozhodovat. Rada kvalifikovanou většinou, EP prostou.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality