Evropský patent konečně prošel


Euroskop, MPO, SZB, 14.12. 2012

Mezi úspěchy prosincové Rady pro konkurenceschopnost, které ocení evropští podnikatelé a spotřebitelé, patří dohoda o patentovém balíčku a souhlas se zavedením mechanismů alternativního a online řešení spotřebitelských sporů. Zástupci členských států se zabývali také opatřeními pro podporu evropského průmyslu a akčním plánem pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě.

Levnější patenty

Po mnohaletém úsilí byl na pondělní Radě pro konkurenceschopnost schválen patentový balíček. Následující den ho podpořil i Evropský parlament. Balíček se skládá z nařízení o jednotném patentu, nařízení o překladech patentů a dohodě o patentovém soudu. Ta by měla být podepsána příští rok v únoru. Největší optimisté věří, že první jednotný patent bude udělen již v roce 2014. Těžit z toho budou hlavně malé a střední podniky.

Podle nejoptimističtějších odhadů se patenty v EU zlevní až o 80 procent. Jednotný patent by měl stát méně než 5 tisíc eur, dnes náklady dosahují až 36 tisíc eur, protože je nutné zajistit překlady do jazyků všech členských států. Jednotný patent zajistí stejnou patentovou ochranu v téměř celé Evropské unii. Opatření se nevztahuje pouze na Itálii a Španělsko, které k dohodě nepřistoupily.

Žádost o evropský patent se bude podávat buď v angličtině, němčině nebo francouzštině, které jsou stanoveny jako komunikační jazyky Evropskou patentovou přihlášku bude možné podat v jakémkoli úředním jazyce EU. Dohoda zároveň vytvoří i nový soudní systém pro řešení patentních sporů. Nebudou je již řešit národní soudy, ale specializovaný patentní soud, který může mít pobočku ve všech členských státech, které o to požádají.

Nástroj na řešení sporů

Prosincová Rada pro konkurenceschopnost odsouhlasila také vznik jednotného systému alternativního řešení spotřebitelských sporů (ADR). Nová právní úprava má přispět k posílení přeshraničních obchodních vztahů. Spotřebitelům a obchodníkům umožňuje, aby mimosoudní cestou řešili vzájemné spory a neodcházeli nutně ze sporů vzniklých v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytováním služeb jako nepřátelé.

Tento způsob řešení je samozřejmě také rychlejší a levnější. Podle odhadů by spotřebitelé v celé EU mohli ušetřit asi 2,2 miliardy eur ročně, v případě obchodníků jde až o 3 miliardy. Ve hře je, a nikoli na posledním místě, také jejich lepší image. Členské státy musí zajistit možnost předložení sporu tzv. „subjektu ADR. Tím je kdokoliv, kdo takové řešení sporů nabízí.

Rada posvětila rovněž rozjezd platformy k on-line řešení spotřebitelských sporů. Na evropské online platformě bude ve všech úředních jazycích k dispozici elektronický formulář k podání stížnosti. Platforma také bude přijímat stížnosti spotřebitelů a doporučí nejvhodnější způsob řešení sporu a příslušný subjekt pro alternativní vyrovnání. Dojde-li k dohodě mezi stranami o navrženém postupu, bude spor předán ADR subjektu k řešení.

Schválené právní texty začnou platit do dvou let od jejich publikace v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou výsledkem komplikovaných vyjednávání nejen mezi členskými státy navzájem, ale zejména s europoslanci. Evropský parlament, s Evropskou komisí v zádech, požadoval, aby směrnice ADR pokrývala téměř všechny myslitelné oblasti podnikatelských aktivit (ČR prosazovala vyjmutí oblasti školství a zdravotnictví s ohledem na jejich specifičnost). Europoslanci zároveň chtěli, aby informační povinnost obchodníků vůči spotřebitelům byla velice široká.

Akceptování těchto návrhů by výrazně zvýšilo administrativní zátěž pro podnikatele, aniž by z toho spotřebitelé měli větší užitek. O možnosti využít systém ADR by totiž musel spotřebitele informovat každý obchodník, bez ohledu na to, zda je do něj zapojen či nikoliv. Zmateni by mohli být i spotřebitelé, kteří by se mohli mylně domnívat, že v případě sporu mohou tento systém ADR využít, přestože do něj obchodník zapojen nebude.

Racionální přístup České republiky k celé problematice byl nakonec vyslyšen a ČR se do finální podoby nových evropských předpisů podařilo prosadit své požadavky, které zajišťují jejich vyváženost.

Impuls pro automobilový průmysl

Zástupci členských států v Bruselu jednali také o opatřeních Evropské komise na oživení průmyslu. Evropa „přišla kvůli hospodářské krizi o 10 procent svojí výroby a více než 3 miliony pracovních míst. Momentální pozornost se na Radě soustředila na automobilový průmysl, který již pátým rokem vykazuje ztráty. V odvětví působí řada malých a středních podniků, a přímo či nepřímo zaměstnává přibližně 12 milionů lidí.

Evropská komise představila začátkem listopadu Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě – CARS 2020 obsahující mnohá opatření jak tomuto strategickému odvětví pomoci překonat krizi. EU se shodla na podpoře „čistých vozidel, posílení evropského trhu motorových vozidel prostřednictvím zlepšení v systému schvalování typu, včetně dozoru nad trhem, investice do vzdělávání zaměstnanců a odbourávání netarifních bariér pro evropský automobilový průmysl na trzích třetích zemí.

Pro ČR je důležité především zvýšení objemu finančních prostředků na podporu výzkumu, vývoje a inovací v automobilovém průmyslu a nezbytnost technologicky neutrálního přístupu k zavádění nových technologií a tzv. čistých automobilů.

Vnitřní trh EU – bariéry stále zůstávají

Na Radě pro konkurenceschopnost se podařilo najít shodu i na několika důležitých bodech týkajících se zejména Aktu o jednotném trhu II, který reaguje na přetrvávající překážky podnikání a volného pohybu na vnitřním trhu Evropské unie. Konkrétně se jedná o 12 klíčových opatření v oblastech – jako například energetika, doprava, telekomunikace, digitální vnitřní trh či služby a bezpečnost výrobků – kde má Evropa stále co dohánět, a kterým je pro dosažení plně funkčního vnitřního trhu nutné se do budoucna více věnovat.

Prohloubení vnitřního trhu a odstranění dalších překážek v těchto oblastech by mělo vést ke zvýšení růstu a konkurenceschopnosti. Česká republika se na vnitřním trhu zejména zaměřuje na oblast počtu regulovaných profesí, plného využití potenciálu směrnice o službách a nástrojů EU jako SOLVIT, Jednotná kontaktní místa či kontaktní místo pro oblast zboží ProCop.

Autor: Euroskop, MPO, SZB

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality