Marie Bydžovská, Euroskop, 14.1.2013
Hedgeové fondy, které se v roce 2012 rozhodly vsadit na pokles eura a zhoršení situace v eurozóně, zplakaly nad výdělkem. Především kvůli zásahu Evropské centrální banky se jim spekulace nevydařily. Naopak investoři, kteří nakoupili řecké dluhopisy, což se mohlo na začátku roku jevit jako bláznivý krok, díky třetímu záchrannému balíčku pro Řecko přišli k tučným ziskům.
Průměrný zisk hedgeových fondů, které jsou známé agresivními investičními strategiemi, loni dosáhl podle údajů společnosti Hedge Fund Research pouze 6,2 procent. Toto číslo představuje v porovnání s jejich závratnými výdělky v předkrizových letech značné zklamání. Na začátku tohoto milénia dosahovaly dvou ciferných zisků a i při finanční krizi se některým z těchto fondů podařilo z propadu jiných vytěžit slušné příjmy.
I v porovnání s výsledky akciových trhů se investičním žralokům příliš nedařilo. Evropský akciový index EuroStoxx50 vzrostl o 13 a americký S&P 500 o 16 procent. Německý Dax za dvanáct měsíců poskočil dokonce o téměř 30 procent.
Jedním z hlavních důvodů neúspěchu vysoko rizikových fondů byly jejich sázky na propad eura. To uvedla například do nedávna investiční hvězda, John Paulson, jehož fond ztratil v prvních deseti měsících loňského roku 17 procent své hodnoty.
Spekulanty zastavil Super Mario
Čáru přes rozpočet udělal spekulantům proti euru šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, přezdívaný kvůli vlivu své instituce jako Super Mario. V červenci zastavil propad eura a růst rizikových přirážek z problematických dluhopisů členských zemí eurozóny pouhým výrokem.
„V rámci našeho mandátu je ECB připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro. A věřte mi, bude to stačit, řekl italský bankéř na londýnské konferenci o investicích. Svá slova v září potvrdil, když ohlásil zahájení neomezeného nákupu státních dluhopisů s názvem OMT. V jeho rámci bude frankfurtská banka nakupovat cenné papíry zemí, které o to požádají a splní podmínky.
„Po Draghiho proslovu již nemělo žádný smysl sázet proti Evropské centrální bance – i přesto, že hospodářská situace v eurozóně před ním ani po něm nevypadala dobře, řekl pro magazín Spiegel Roberto Botero, manažer londýnského hedgeového fondu Sciens Capital. „Ty, kdo pokračovaly v této strategii, to vyšlo nesmírně draho, dodal.
Vánoční prémie pro investory
Nicméně některé hedgové fondy na krizi eurozóny v minulém roce bohatě vydělaly. Byly to fondy, jejichž manažeři se rozhodli nakoupit ve výprodejích řecké dluhopisy. Finanční blog Seeking Alpha okomentoval oznámení zatím posledního záchranného plánu pro Řecko slovy: „Drahé hedgové fondy, veselé Vánoce Vám přejí daňoví plátci z eurozóny.
A opravdu, plán oznámený na konci listopadu přinesl některým spekulantům před Vánocemi bohaté prémie. Zařídil je zpětný odkup řeckých dluhopisů. Díky akci, kterou požadoval Mezinárodní měnový fond jako podmínku svého souhlasu s dalším ulehčením podmínek záchranného plánu pro těžkostmi zmítanou zemi, zhodnotili spekulanti sázející na řecké dluhopisy své investice dvojnásobně.
Řecko nakoupilo v rámci zpětného odkupu dluhopisů od soukromých věřitelů cenné papíry v nominální hodnotě 31,8 miliardy eur (803 miliard Kč). Země za ně zaplatila soukromým věřitelům kolem 35 centů za dlužné euro. Řada investorů je ale v tomto roce nakupila za 18 centů za euro z dluhu. Z riskantního kroku tak mohli získat 100procentní zhodnocení své investice.
Smyslem zpětného odkupu bylo snížení celkového státního dluhu, který díky této akci poklesl o zhruba 20 miliard eur, asi 9,5 procent HDP. Atény na akci vynaložily deset miliard eur, které jim poskytl evropský záchranný fond EFSF.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop