Zemědělství v prosinci 2012

16.01.2013
Euroskop

EP přijal 2 usnesení týkající se podmínek přepravy a zdraví zvířat, Končící kyperské předsednictví prezentovalo na Radě zprávu o reformě SZP

EP přijal 2 usnesení týkající se podmínek přepravy a zdraví zvířat

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012 o ochraně zvířat během přepravy

EP na posledním plenárním zasedání v roce 2012, které se konalo ve dnech 10.-13. 12. 2012, přijal 2 nelegislativní usnesení týkající se živočišné výroby v EU. Usnesení přijaté 12. 12. 2012 se týká podmínek přepravy hospodářských zvířat v EU. Konstatuje přetrvávající nevyhovující podmínky v této oblasti a požaduje zlepšení např. v podobě přísnějších kontrol, sankcí či využívání místních zařízení např. pro porážku dobytka namísto dlouhých cest na jatka.

Usnesení přijaté 11. 12. 2012 se dotýká zemědělské produkce pouze částečně, nicméně nezanedbatelným způsobem s ní souvisí. Týká se nebezpečí antimikrobiální rezistence, kterou dává do souvislosti také s nevhodným používáním některých léčiv v živočišné výrobě.

Pozadí

Usnesení týkající se ochrany zvířat během přepravy se odvolává jednak na hodnotící zprávu EK týkající se dopadů platného nařízení č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy, která byla zveřejněna v listopadu 2011, a dále na sdělení o strategii EU v oblasti ochrany a welfare zvířat pro období 2012-2015, kterou EK publikovala v únoru 2012.

Podle EP navzdory platné legislativě nadále nelze označit podmínky, v nichž dochází k přepravě zvířat v EU, za vyhovující, a to především proto, že stávající pravidla jsou nedostatečně prosazována, nedostatečně je kontrolováno jejich dodržování a používané sankce jsou nedostatečně motivující. Je třeba připomenout, že EP se prostřednictvím svých usnesení v problematice ochrany a dobrých životních podmínek zvířat angažoval již několikrát, především v reakci na různé akční plány a strategie EU vydávané Komisí.

V případě druhého usnesení, které se týká hrozby antimikrobiální rezistence, se EP opět odvolává na sdělení EK z listopadu 2011, dále na některé odborné zprávy a též na vlastní usnesení týkající se hrozby antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví, které EP přijal v říjnu 2011. Problematikou se v červnu 2012 zabývala také Rada.

Klíčové body a stav projednávání

Usnesení týkající se ochrany zvířat během přepravy se odvolává na snahy o zmírnění utrpení hospodářských zvířat, ke kterému může docházet např. během přepravy na jatka. Poukazuje přitom nejen na to, že v posledních letech významným způsobem vzrostl počet přeprav zvířat v rámci EU (především u prasat tomu bylo až o 70 %, přičemž účelné je také ptát se, proč k tomuto jevu dochází), ale také na to, že až 1/3 těchto transportů trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, 8 a více hodin.

Usnesení přijaté na základě zprávy polského poslance Janusze Wojciechowského proto v této souvislosti vyzývá především k zavedení opatření limitujících přepravní dobu pro zvířata, konkrétně se hovoří právě o zavedení limitu 8 hodin na tuto přepravu. Mělo by však být možné povolit některé výjimky např. z geografických důvodů či výjimky podložené na základě vědeckých zdůvodnění.

Usnesení vyzývá také k řádnému a jednotnému prosazování principů stávající legislativy ve všech členských státech, k důslednějším kontrolám přímo na místě a k harmonizaci sankcí, které jsou v případě porušování pravidel stanovovány na národní úrovni. Poukazováno je (oprávněně) také na častou zbytečnost a nesmyslnost přepravy zvířat na dlouhé vzdálenosti, což je otázka související i s širší problematikou potravinového řetězce, toho, jakým způsobem se nejen potraviny živočišného původu vlastně v EU dostávají na stůl spotřebitelů a že namísto upřednostnění kratších potravinových řetězců založených na místní produkci můžeme sledovat spíše pravý opak. Usnesení se tak pouští i do oblasti zdůrazňování podpory místní produkce či zpracovávání v rámci potravinového řetězce, a to nejen z důvodu podpory např. drobnějšího, místního podnikání v příslušné oblasti, ale také prostřednictvím zdůvodnění, které se opírá o cíle EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

V případě usnesení, které poukazuje na nebezpečí antimikrobiální rezistence, jsou zdůrazňována rizika tohoto fenoménu ve vztahu k lidskému zdraví nejen v souvislosti s nadměrným užíváním některých léčiv v humánní, ale také ve veterinární medicíně, v zemědělství a v neposlední řadě i při chovu ryb. Rezoluce tedy vyzývá ke změně přístupu ke spotřebě těchto léčiv směrem k větší racionalitě a odpovědnosti a k větší strategii prevence (např. prostřednictvím zvýšení hygieny) právě i v oblasti živočišné výroby a chovu ryb.

Právo předepisovat antimikrobiální látky hospodářským zvířatům by měli mít pouze veterináři a zakázáno by mělo být v tomto případě používání nejnovějších generací antimikrobiálních látek určených pouze pro humánní medicínu, právě proto, aby se zabránilo dalšímu vytváření rezistence na tyto látky u bakterií. Podle usnesení by současná situace mohla vést v krajním případě až k návratu do éry před vynálezem antibiotik, což by bylo z hlediska humánní medicíny mimořádně nebezpečné.

Další vývoj

Obě zmíněná usnesení jsou nelegislativního charakteru, nemohou tedy určovat bezprostředně podobu nových legislativních opatření, vyzývají pouze Komisi k akci, což platí především v případě usnesení, které se týká přepravy zvířat; vyzývá nejen k již zmíněnému zpřísnění regulace, kontroly a další harmonizaci v oblasti pravidel, sankcí a časových limitů na přepravu zvířat, ale také ke zvážení dalších zlepšení na jejich ochranu během přepravy, např. v podobě řádného vybavení používaných vozidel nebo adekvátního zacházení se zvířaty. V této oblasti je tedy možné očekávat další regulaci. Na druhé straně lze za pozitivní považovat poukaz na význam místního zpracování masa a na nesmyslnost vytváření dlouhých potravinových řetězců v rozšířené EU.

Odkazy

Končící kyperské předsednictví prezentovalo na Radě zprávu o reformě SZP

Council of the European Union: CAP reform: Presidency Progress Report (December 2012), Brussels, 12 December 2012 (17592/12)

Na závěr svého 6měsíčního předsednictví v Radě prezentoval zástupce Kypru, ministr pro zemědělství, přírodní zdroje a životní prostředí Sofoclis Aletraris, na jednání ve dnech 18.-19. 12. 2012 zprávu o pokroku v oblasti reformy SZP. Řada otázek v této oblasti zůstává stále otevřena, včetně těch, které pro sebe jako důležité akcentuje ČR. Konec programovacího období v roce 2013 se přitom blíží.

Důležitým tématem jednání byla také otázka pokračování některých vázaných podpor, tedy podpor neoddělených od produkce. Prohlášení prosazující, aby tento typ podpor mohly státy využívající režim SAPS (tedy platby na plochu) využívat ve stejné míře jako státy aplikující jednotnou platbu na farmu, předložilo Bulharsko s podporou skupiny zemí, k nimž patřila také ČR.

Pozadí

Jednání o budoucnosti SZP po roce 2013 na základě balíku reformních návrhů, který EK zveřejnila v říjnu 2011, se Rada věnovala prakticky po celý rok 2012. K nejvíce kontroverzním otázkám od počátku náleží budoucnost přímých plateb včetně problému zastropování na základě velikosti podniku, což je problém kontroverzní i z hlediska ČR, a dále požadavky na tzv. ozelenění SZP (více v příspěvku „Rada jednala o budoucnosti přímých plateb a v příspěvku „Rada jednala o „ozelenění SZP).

Méně spornou, nicméně také důležitou a diskutovanou je otázka budoucnosti politiky rozvoje venkova (směřování finančních prostředků z fondu EAFRD, především ve vztahu k deklarovaným novým hlavním prioritám v podobě ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti či řešení problémů týkajících se klimatických změn; více v příspěvku „Rada ministrů zemědělství se opět zabývala reformou SZP).

Součástí návrhů jsou také změny týkající se společné organizace zemědělských trhů, kterým se Rada věnovala převážně na jednání v říjnu 2012 (více v příspěvku „Rada jednala o reformě společné zemědělské a společné rybářské politiky) a spolu s problematikou ozelenění SZP a budoucnosti politiky rozvoje venkova také v listopadu 2012 (více v příspěvku „Rada opět debatovala o reformě SZP). Reformou SZP po roce 2013 se vzhledem ke spolurozhodovací proceduře paralelně zabývá také EP, prozatím především na úrovni výboru AGRI.

Na konci svého 6měsíčního předsednictví v červnu 2012 vydalo zprávu o dosavadním pokroku jednání o reformě SZP Dánsko. Mezi dosud nevyřešenými tématy, která byla předána kyperskému předsednictví, figurovaly především nejvíce sporné otázky zastropování přímých plateb, konvergence a sbližování přímých plateb napříč regiony a členskými státy EU a požadavky na ozelenění SZP, což se projevovalo také v agendě jednání Rady o příslušných tématech v průběhu podzimu 2012. Ani předsednictví kyperské přitom ve své hodnotící zprávě nemohlo konstatovat úplné uzavření debaty a vyřešení všech témat, které by umožňovalo formulaci společné pozice ke všem legislativním návrhům. Pravdou je spíše to, že řada sporných bodů přetrvává.

Klíčové body a stav projednávání

Zpráva shrnuje pokrok, ke kterému došlo v jednáních o příslušných návrzích EK v průběhu druhé poloviny roku 2012. V případě každého z legislativních návrhů zpráva přináší jednak přehled hlavních pozměňovacích návrhů, u kterých byl nalezen napříč členskými státy v Radě konsensus, a jednak přehled klíčových otázek, které v prosinci 2012 nadále zůstávají otevřené, a bude se jimi tedy muset zabývat nadcházející irské předsednictví. Seznam těchto otevřených otázek přirozeně ovlivnila také skutečnost, že Evropská rada v listopadu 2012 nedospěla ke konkrétní dohodě týkající se výdajů nové finanční perspektivy, otevřenými tedy zůstávají i podstatné finanční otázky.

K problémům, které většina delegací v Radě nadále považuje za důležité, a vyzývá proto nadcházející irské předsednictví k prohloubení diskuse o nich, stále patří otázky konvergence přímých plateb (zde je třeba podotknout, že se nejedná pouze o sbližování úrovně přímých plateb mezi členskými státy a napravování některých nerovností, které vyplývaly z přístupových podmínek východního rozšiřování, ale na interní úrovni v rámci států tuto otázku řeší také státy uplatňující systém SPS), zastropování výše přímých plateb v souvislosti s velikostí zemědělského podniku a ozelenění SZP. Otázky konvergence přímých plateb se z hlediska států uplatňujících dosud systém SAPS dotýkal také obsah prohlášení prezentovaného Bulharskem a podpořeného dalšími členskými státy včetně ČR. Prohlášení se týkalo vázaných podpor, tedy podpor neoddělených od produkce, a požadovalo, aby i státy aplikující systém SAPS mohly využívat těchto podpor ve stejné míře jako státy aplikující systém SPS, konkrétně aby mohlo dojít k navýšení vázaných podpor nad 10% podíl v rámci národní obálky.

V případě ozelenění SZP potom nadále vyvolává kontroverze navrhovaný požadavek, aby členské státy musely povinně na jeho podporu vyčlenit až 30 % ze své národní obálky. K úplné shodě nedošlo také ohledně nově navrhovaných mechanismů podpory mladých zemědělců, konkrétně toho, zda nově navrhované schéma týkající se vyčlenění určitého podílu národní obálky v rámci přímých plateb také na podporu mladých zemědělců má být povinné, anebo zde má být členským státům nabídnut širší manévrovací prostor.

Otevřenou otázkou také zůstává samotná budoucnost principu SAPS v novém režimu pro přímé platby, který zahrnuje systém základní platby, ozelenění, nové schéma pro podporu mladých zemědělců ap. Tedy zda bude SAPS nadále možné používat jako alternativní systém přímých plateb, jak to požadují zástupci některých členských států. Několik otevřených otázek zůstává také ohledně návrhu, který se týká společné organizace zemědělských trhů. Patří k nim vedle problematiky uznávání producentských organizací, asociací producentských organizací a meziodvětvových organizací také např. otázka budoucnosti cukerných kvót.

Mimořádně důležité jsou pochopitelně otázky finanční, a to nejen ve vztahu k prvnímu pilíři SZP a přímým platbám, ale také k otázce budoucnosti politiky rozvoje venkova. Skutečností je, že jednání Rady v oblasti SZP se v této dílčí agendě mohou jen obtížně podstatným způsobem pohnout z místa, pokud i nadále zůstává otevřená také otázka výdajů finanční perspektivy pro období 2014-2020 jako takových.

V této souvislosti je potřeba zmínit také ne zcela dořešená dílčí témata v oblasti politiky rozvoje venkova, ať již se jedná o vztah požadavků na ozeleňování náležejících do prvního pilíře SZP k agroenvironmentálním opatřením v rámci rozvoje venkova (druhý pilíř SZP), o budoucnost podpor oblastí s přírodním znevýhodněním (LFA) či návrhy na zavedení nového nástroje pro řízení rizik a stabilizaci zemědělských příjmů v rámci druhého pilíře. Rada také během prosincového jednání několikrát zdůraznila, že původním cílem reformy, který je nutný sledovat, bylo reálné zjednodušení SZP, což pochopitelně ne vždy odpovídá navrhovaným detailům (požadavky na ozelenění či zastropování přímých plateb některé delegace včetně ČR považují spíše za zvětšování nežli zjednodušování byrokratického břemene).

Pozice ČR

K prioritám ČR, které česká delegace na jednání Rady akcentovala také ve vztahu ke zprávě kyperského předsednictví o vývoji v jednáních o reformě SZP, náleží především trvání na nastavení stejných podmínek v rámci systému přímých plateb pro novější i starší členské státy. Nadále je to konzistentní postoj v otázce zastropování a také požadavků na ozelenění SZP, kde ČR trvá na dobrovolnosti navrhovaného schématu. Jak již bylo zmíněno, ČR podpořila bulharské prohlášení týkající se rovných podmínek využívání systému vázaných podpor.

V případě politiky rozvoje venkova ČR akcentuje především finanční otázky týkající se výše národní obálky. ČR patří k zemím, které nesouhlasí s omezováním prostředků na oblast rozvoje venkova, toto je ale spojeno také s budoucností jednání o nové finanční perspektivě, která dosud nejsou uzavřena. ČR dále v oblasti rozvoje venkova požaduje zjednodušení procedur schvalování programů rozvoje venkova a navrhovaný princip degresivity u podpor týkajících se LFA.

Předpokládaný další vývoj

Jak již bylo několikrát zdůrazněno, v nadcházejícím půlroce přebírá v Radě odpovědnost za jednání o reformě SZP nová předsednická země, Irsko. Rada jej vyzvala, aby se v dalších negociacích více soustředilo na ty otázky, v nichž dosud nebylo dosaženo konsensu, a také na jednání s EP. Je totiž třeba vzít v úvahu, že nejen na úrovni Rady ještě zůstává velké množství nedořešených otázek nové reformy. Balík návrhů pro období po roce 2013 musí být schválen také za spolurozhodování EP, což situaci dále komplikuje a může prodlužovat období nejistoty. Velkou komplikací jsou také již zmíněné průtahy týkající se nové finanční perspektivy.

Jak zmínil český ministr zemědělství Petr Bendl na jednání kulatého stolu k evropským otázkám v zemědělství, které se uskutečnilo v prosinci 2012, pokud dojde k dosažení dohody o klíčových otázkách až v průběhu roku 2013, bude velmi málo času na řádnou implementaci příslušné legislativy. První rok nového programovacího období, tedy rok 2014, by se tak mohl stát jakýmsi přechodovým obdobím, v jehož průběhu je z hlediska ČR klíčové zachování dosavadních „jistot v rámci prvního pilíře v podobě plateb SAPS.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality