18.01.2013
Euroskop
Jeden z hlavních pilířů rostoucí důvěry trhů v evropské ozdravení se začíná kymácet. V eurozóně panují neshody nad zásadní otázkou vznikající bankovní unie, a to kdo bude platit rekapitalizaci problematických bank.
Na schůzce seniorních úředníků ministrů financí eurozóny se tento týden ukázaly značné neshody, píše Wall Street Journal. Problematické prvky vzniku bankovní unie souvisí s plánovaným „prolomením bludného kruhu mezi bankami a státy, který v červnu naplánovali lídři zemí EU.
Vlády bohatých severoevropských zemí se snaží omezit rizika, která by plynula z přímého zapojení záchranného fondu eurozóny ESM do pomoci bankám. Tím se však vzdalují závazku z červnového summitu, že fond ESM nebude poskytovat finance pouze vládám, ale i potřebným bankám. Jedinou podmínku zahájení těchto operací stanovili ustavení společného bankovního dohledu, na jehož obrysech se EU dohodla v prosinci.
Kontroverzním tématem se během jednání staly závazky bank vzniklé v minulosti, tedy dříve než se Evropská centrální banka ujme jednotné supervize finančního sektoru v březnu 2014. „Nelíbí se nám myšlenka, že by se během hry měnila pravidla, vyjádřil se ve středu finský premiér Jyrki Katainen a dodal, že „není nadšen z toho, že banky stále zápasící s potížemi z minulosti budou moci být přímo rekapitalizovány.
Šéf záchranných fondů eurozóny Klaus Regling prezentoval ministrům financí analýzu, která tvrdí, že pokud začne fond ESM rekapitalizovat přímo banky, velmi rychle může využít celou svou kapacitu 500 miliard eur.
Autor: Euroskop
