Marie Bydžovská, Euroskop, 21.1.2013
Kypr nutně potřebuje pomoc kvůli potápějícímu se finančnímu sektoru. Státy severu eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se však uvolnění pomoci ostrovnímu státu brání. Obávají se, že i přes záchranný úvěr je finanční situace ostrova neudržitelná a evropské peníze by mohly skončit na kontech ruských oligarchů.
Ve srovnání se Španělskem, které požádalo o pomoc pro své banky přibližně ve stejné době jako Kypr, je velikost malé ostrovní ekonomiky směšná. Představuje pouze 0,2 procent HDP eurozóny. Přesto oproti půjčce 37 miliard eur pro španělské banky, na které se tzv. trojka mezinárodních věřitelů shodla poměrně rychle, jednání o financích pro Afroditin ostrov se vlečou již více než půl roku. A podle pondělního vydání Financial Times odloží hlavní aktéři finální rozhodnutí o ní až do období po prezidentských volbách, jejichž druhé kolo se koná 24. února.
„Už máme dost neochoty (kyperského prezidenta) Christofiase uznat reálný stav věcí, vyjádřil se pro Financial Times vysoko postavený úředník účastnící se jednání. Podle předvolebních průzkumů by měl současného komunistického prezidenta po volbách nahradit středopravicový Nicos Anastasiades.
MMF nechce zachraňovat neudržitelné finance
Kyperští politici oficiálně zdůvodňují protahování jednání o půjčce tím, že se zdržel audit prováděný investiční skupinou Pimco, který byl zahájen v září. Podle Financial Times však jednání protahuje Mezinárodní měnový fond, který je vedle Evropské komise a Evropské centrální banky, součástí tzv. trojky. Washingtonský fond se domnívá, že kyperský dluh by byl po poskytnutí úvěru nesplatitelný. Požaduje proto značné snížení celkového zadlužení, předtím než bude souhlasit se záchranným úvěrem.
Zadlužení země dosahuje asi 90 procent HDP. Záchranný úvěr by podle nejčastějších odhadů byl ve výši 16 miliard eur, což by celkovou úroveň státního dluhu zdvojnásobilo a Kypr by se stal po Řecku nejzadluženější zemí platící eurem. Podle Mezinárodního měnového fondu je takové zadlužení neudržitelné. Požaduje proto seškrtání dluhu, do kterého by byli zapojeni i soukromí investoři.
Tomu se brání zbylí partneři v rámci trojky. Obávají se, že drastická opatření na Kypru by mohla vystrašit investory v jiných periferních zemích eurozóny a zhoršit tím vyhlídky na zotavení především ve Španělsku.
Otazníky nad ruskými investicemi
Další překážkou na cestě k dohodě je postoj Berlína, za nímž stojí i finská nebo nizozemská vláda. Podle deníku Die Welt Německo požaduje, aby situaci na Kypru prošetřila nezávislá expertní skupina. Ta by se měla zaměřit na ověření toho, zda na ostrově nedochází k praní špinavých peněz a napomáhání daňovým únikům. Navíc Německo požaduje, aby došlo ke zmenšení přebujelého finančního sektoru malé středomořské země.
Již v listopadu přinesl německý magazín Der Spiegel informaci o neveřejné zprávě spolkové tajné služby, která varuje, že na Kypru dochází k praní špinavých peněz. Dokument upozorňuje, že v případě poskytnutí pomoci by peníze německých daňových plátců skončily v trezorech ruských oligarchů.
Německo vyhlíží kampaň před podzimními parlamentními volbami a otázka pomoci Kypru se tak stala velmi citlivým tématem. Postavila se proti ní jinak proevropská opoziční Sociální demokracie. Podle deníku Suddeutsche Zeitung se vláda proto rozhodla předložit pomoc ke schválení Bundestagu, pouze pokud Kypr schválí „radikální reformy.
Ruští investoři vyvedli v loňském roce podle informací magazínu Der Spiegel ze země 60 miliard eur, polovinu přes středomořský Kypr. Další ruští podnikatelé využívají ostrovní stát jako své sídlo kvůli nízkým daňovým sazbám. Německý magazín dodává i některá jména ruských investorů v zemi, mezi nimi nejbohatší obyvatele Ruska, jako Roman Abramovich, Michail Prochorov nebo Vladimir Lisin.
Kypr se nicméně obviněním brání. Nicosia tvrdí, že ochrana proti praní špinavých peněz je na Kypru od vstupu do EU v roce 2004 na velmi vysoké úrovni. Na svou obranu udává zprávu OECD, podle níž ostrov splňuje plně nebo částečně všech 49 doporučení pro boj s praním špinavých peněz, zatímco Německo a Finsko 5 požadavků nenaplňuje.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop