Lucie Priknerová, Euroskop, 27.1. 2013
Novým velvyslancem EU v USA se stane David O´Sullivan. Dlouholetý úředník, který v bruselských institucích působí většinu své kariéry a věnuje se zejména oblasti vztahu EU a třetích zemí, nastoupí do funkce v září 2014. Jeho působení by podle European Voice mělo přispět k rozvoji americko-evropské obchodní spolupráce.
O´Sullivan od roku 1981 pracoval v Evropské komisi, v letech 1999-2000 byl šéfem kabinetu předsedy Komise Romana Prodiho, a poté se dostal do čela kabinetu Evropské komise. Podle Irish Times jde o diplomatický úspěch pro Irsko, protože bude už druhým Irem, který v poslední době získal tento post. V letech 2004 až 2009 ve Washingtonu EU zastupoval jeho krajan a bývalý irský premiér John Bruton. European Voice píše, že Bruton byl jmenován na základě tehdejší snahy EU poslat do USA politika. Brutonovi se podařilo lépe zviditelnit EU v médiích, ovšem poté se Brusel přiklonil opět k názoru, že místo velvyslance ve Spojených státech by mělo být úřednické.
Bude EU otloukánek, nebo dravec?
Bruton i O´Sullivan se během své kariéry museli potýkat s odklonem USA od EU směrem k Asii. Bruton v roce 2010 ve Washingtonu Post kritizoval, že Barack Obama se tehdy odmítl zúčastnit summitu EU-USA ve Španělsku. Americký prezident vše zdůvodňoval zaneprázdněním domácí politikou, nebylo ale žádným tajemstvím, že Spojené státy zaměřily svou pozornost více na asijské země a jejich trhy, v širším kontextu pak na země BRICS.
Charles Grant, ředitel centra pro evropskou reformu, pro European Voice uvedl, že O´Sullivan je člověk, který by měl posunout jednání v oblasti Obchodní investiční dohody (TTIP) s USA. Jednání o ní jsou od roku 2013 v plném proudu a jejím cílem je odstranění obchodních bariér. The Heritage Foundation uvádí, že podle výpočtů OECD by na této spolupráci mohly USA a EU získat až 3,5 procentní růst HDP, což činí cca 1,1 bilionů dolarů. Události posledních dní ale naznačují, že jednání o TTIP nebudou jednoduchá. BBC ovšem píše, že EU má obavu z podoby TTIP, která by umožnila přesunutí příliš velkých pravomocí ke korporacím, protože ty by se pak mohly vzepřít politikám jednotlivých států. Evropská komise proto k této záležitosti otevřela tříměsíční veřejnou konzultaci. Komisař pro obchod Karl de Guchte v oficiálním prohlášení uvedl:“Vlády musí mít možnost regulovat… …ale s investory se musí zacházet férově, aby mohli přivést investice…“
Dalším velkou kontroverzí, která TTIP provází, jsou americko-evropské standardy. Cílem je jejich vyladění na stejnou úroveň. Již teď se ozývají lidé z evropského potravinového průmyslu, kteří mají obavu z americké konkurence v situaci, kdy jsou evropští farmáři dotováni subvencemi. Hubert Weiger z německé environmentální skupiny Bund portálu EU Business řekl: „V tuto chvíli je možné podpořit farmáře v tom, aby chovali zvířata v dobrých podmínkách a vyráběli pro lokální trh… …ale pokud bude prosazena dohoda o volném obchodu, tak budeme podléhat pravidlům globálního trhu a globální trh se nestará o ochranu životního prostředí a zvířata…“, a dodává: „Více soupeřivosti na trhu s masem povede k větším investicím do velkých farem.“
V neposlední řadě jde i o problém s geneticky modifikovanými potravinami podléhajícími v EU kontrole a s umělými hormony, které se vpravují do amerického hovězího masa. Přitom v této oblasti panuje několikaletá kooperace. Ta má za úkol připravit farmáře z obou břehů Atlantského oceánu na větší prostupnost produktů. Např. standardy biopotravin, které nebyly podle USA Today mezi USA a EU tak rozdílné, jsou od roku 2012 navzájem uznatelné.
Skandál s odposlechy zanechává stopy
Kromě obchodní dohody bude pro Sullivana stěžejní stabilizovat americko-evropské vztahy po aféře s odposlechy. Kauza ještě zdaleka nevyhasla. Americký prezident zreformoval NSA, ale není jisté, zda jeho kroky ke klidu přispějí např. německý europoslanec Jan-Phillip Albrech, který se ochranou dat zabývá pro the Guardian k Obamově snaze uvedl:“Není to dostatečné ani trochu… Sběr zahraničních dat bude pokračovat… Nevidím žádné omezení v rozsahu. Není tu nic, co by vedlo ke změně situace.“
Obama se pro CBC News hájil:“Nemůžeme jednostranně odzbrojit naše zpravodajské agentury.“ Na druhou stranu, šéf Bílého domu nařídil, aby si tajné služby před sběrem informací obstaraly soudní povolení, ovšem stále mají bezpečnostní složky a státní zástupci určitý čas, aby posoudili, co s pořízeními daty budou dělat- prezident vymezil lhůtu v délce 60 dní. V americko-evropských vztazích tak může být podoba získávání informací pro USA ještě horkým tématem.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop