13.02.2013
čtk
Evropská unie neusiluje o restrukturalizaci kyperské ekonomiky, v jejímž rámci by soukromí věřitelé Kypru byli nuceni odepsat část dluhu, jako se to stalo v případě Řecka. Řekl to komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Postavil se tak na stranu kyperského ministra financí, který takovou úvahu odmítl už dřív. EU zatím s poskytnutím pomoci Kypru váhá.
„Evropská komise nepracuje na žádném programu, který by počítal s účastí soukromých věřitelů,“ řekl Rehn po schůzce ministrů financí EU v Bruselu. „Řecko bylo zvláštním kandidátem a ojedinělým případem,“ doplnil. Méně sdílný byl ale v odpovědi na otázku, zda může vyloučit možnost, že v rámci pomoci Kypru by mohli o vklady přijít lidé, kteří mají peníze v kyperských bankách.
„Záměrem komise je ujistit se, že náklady na restrukturalizaci či řešení problému kyperských bank se rozloží spravedlivě. My pracujeme na tom, abychom našli takové řešení, které na Kypru zajistí jak možnost dlouhodobě a bez problémů splácet dluhy, tak finanční stabilitu,“ řekl podle agentury Reuters Rehn.
Kypr bude podle dřívějších odhadů potřebovat asi 17 miliard eur (zhruba 430 miliard korun), aby se dostal z problémů. Kolem deseti miliard by patrně šlo na podporu bankovního sektoru, zbytek na financování vlády v příštích třech letech. Celková částka pomoci zhruba odpovídá velikosti kyperské ekonomiky. To je také důvod, proč má část věřitelů obavy, zda bude Kypr schopen případnou pomoc splácet.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble navrhl, aby záchranný fond eurozóny (ESM) omezoval rekapitalizaci bank v jednotlivém případě na méně než 80 miliard eur (asi dva biliony korun). Postoj německého ministra znamená problém pro země jako je Irsko, které stále doufá, že z fondu dostane část peněz na přímou pomoc svým bankám.
„Je jasné, že to musí být výrazně méně než 80 miliard eur, což je splacený kapitál,“ řekl Schäuble po schůzce se svými kolegy. „Tedy někde mezi nulou a 80 miliardami eur,“ dodal.
Představitelé eurozóny se loni v červnu dohodli, že stálý záchranný fond ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky. Tímto způsobem se má dosáhnout toho, že se nebude zvyšovat zadlužení jednotlivých zemí, které do té doby na pomoc bankám přispívaly ze své státní pokladny. Německo a některé další země ale mají proti navrhovanému využití fondu výhrady
Autor: Euroskop
