Marie Bydžovská, Euroskop, 22.2.2013
Pracovní morálka Francouzů se stala terčem vtipů amerického byznysmena Maurice Taylora. Šéf firmy Titan International se v dopise ministrovi reindustrializace Arnaudovi Montebourgovi vysmívá „takzvaným dělníkům“ ve Francii, kteří prý „pracují jen tři hodiny denně“.
Taylor reagoval na Montebourgův dopis z konce loňského roku, v kterém firmě Titan International navrhl převzetí části krachující holdingu Goodyear. Severofrancouzskému podniku hrozí uzavření a regionu ztráta zaměstnavatele pro 1173 pracovníků.
Budu dovážet z Číny nebo Indie
„Copak jsme hloupí?“, vysmívá se nabídce Američan známý peprnými výroky v reakci zveřejněné deníkem Les Echos. „Francouzští zaměstnanci dostávají vysoké mzdy, ale pracují jen tři hodiny. Mají hodinové přestávky na svačinu a na oběd, mluví tři hodiny a pracují tři,“ napsal Taylor v dopise z 8. února. „Řekl jsem to francouzským odborářům rovnou. Řekli mi, že takto se to ve Francii dělá,“ uvedl Taylor s tím, že nemá zájem francouzskou továrnu zachraňovat.
Titan koupí továrnu na pneumatiky v Číně nebo v Indii, bude platit mzdy ani ne euro za hodinu a přiveze tolik pneumatik, kolik bude Francie potřebovat. Můžete si nechat své takzvané dělníky,“ napsal Taylor.
Montebourg ujistil novináře, že dopis nezůstane bez odpovědi, její podrobnosti ale neuvedl. „Je to lepší napsané,“ řekl. Představitel francouzských odborů Mickael Wamen řekl, že Taylor patří spíš do psychiatrické léčebny než do čela mezinárodní společnosti.
Ministr francouzské levicové vlády Montebourg měl již několik sporů se zahraničními firmami, které uzavíraly provozy ve Francii. Loni obvinil z tohoto důvodu šéfa společnosti ArcelorMittal Lakšmího Mittala, že nedrží slovo, a řekl, že není ve Francii vítaný.
Taylor versus Monterbourg |
|
Spor proti sobě postavil pravicového byznysmena Maurice Taylora a socialistického bojovníka proti globalizaci Arnauda Montebourga. Taylor se do povědomí americké veřejnosti dostal v roce 1996, kdy v republikánských primárkách usiloval o podporu své prezidentské kandidatury. Již tehdy se vyznačoval především sliby, že bude podporovat zákonodárství příznivé pro byznys. Na druhém břehu Atlantiku je znám pod přezdívkou „The Grizz“, a to nejen kvůli logu jeho firmy – komiksovému zpodobení medvěda grizzlyho, ale i kvůli ostrým výpadům mimo jiné i vůči americkým odborům. V čele Illinoiského Titanu stojí již 23 let, během nichž z firmy vybudoval globální společnost na výrobu pneumatik. Monterbourg představuje téměř jeho přímou antitezi. Autor knihy „Zničte všechny právníky a další cesty k upevnění vlády“ drží ve francouzském kabinetu post ministra průmyslové obnovy. Na francouzské scéně je považován za dynamického až zbrklého politika „obamovského typu“. V roce 2001 se zviditelnil kampaní proti „praní špinavých peněz“ prostřednictvím švýcarských a londýnských bank. |
Vysoká produktivita práce
I když produktivita práce ve Francii patří k nejvyšším v Evropě, rigidní pravidla pro přijímání a propouštění zaměstnanců mohou podle ekonomů za dlouhodobý průmyslový pokles, který oslabil francouzský export, napsala agentura Reuters. Řada ekonomů podle Reuters vinu svaluje také na 35hodinový pracovní týden.
Globální studie švýcarské banky UBS tvrdí, že Francouzi pracují nejméně hodin ročně. Francouzský pracovník v průměru stráví v zaměstnání 1480 hodin v roce, oproti němu například Brit věnuje práci 1782 hodin ročně, upozornil britský deník v souvislosti s kontroverzním dopisem britský deník Daily Mail.
Galská ekonomika se potýká s mnoha závažnými problémy. V minulém čtvrtletí si vedla hůře, než očekávali analytici a poklesla o 0,3 procenta. Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault připustil, že kvůli slabé ekonomice vláda v letošním roce nesplní cíl rozpočtového deficitu. Paříž si naplánovala snížit schodek na tři procenta HDP.
Nezaměstnanost se v zemi dlouhodobě drží nad 10 procenty a veřejné zadlužení překračuje 90 procent HDP (maastrichtská smlouva povoluje 60 procent). Loni v lednu agentura Standard & Poor´s zemi odebrala nejvyššího ratingového hodnocení AAA.
Podle ekonomů se země nedokáže vypořádat s klesající konkurenceschopností. Vypovídají o tom i údaje zveřejněné v prosinci organizací OECD (viz. Graf). Ty ukazují, že ve Francii nadále rostou jednotkové náklady práce, zatímco třeba v Řecku a ve Španělsku výrazně klesají. Tím se Francie stává v porovnání se středomořskými konkurenty ale i se sousedním Německem, pro zahraniční investice nelákavou a její zboží na mezinárodních trzích ztrácí schopnost soutěžit s levnějšími produkty.
Výše zmíněný index OECD vypočítává jako poměr celkových nákladů práce a reálné produkce v dané zemi. Růst jednotkových nákladů práce svědčí o tom, že cena práce (mzdy, sociální dávky nebo daně) roste rychleji, než se zvyšuje produktivita pracovníků.
Vývoj jednotkových nákladů práce ve vybraných zemích EU
Zatímco jednotkové náklady práce v době krize razantně klesly v Řecku a ve Španělsku, v Itálii a ve Francii pokračují v růstovém kurzu. Jak ukazuje graf, cena práce v Řecku klesla téměř na úroveň Německa, Francii a Itálii se v tomto ohledu Německu vzdalují. Zdroj: OECD
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop