13.03.2013
čtk – aktualizováno
Evropský parlament (EP) dnes velkou většinou hlasů odmítl návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie do roku 2020, na jehož kompromisním návrhu se v únoru po složitém vyjednávání shodly členské státy. Finanční plán na nadcházející sedmileté období výrazně omezuje výdaje, což europoslanci opakovaně kritizovali jako příliš úsporné řešení. Výši rozpočtu ale přímo nezpochybnili. O rozpočtu chtějí s irským předsednictví EU ještě jednat.
„Očekávám, že se jednání o podobě rozpočtu na léta 2014 až 2020 protáhnou na několik měsíců,“ uvedla Zuzana Roithová z poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP) o rezoluci, kterou k rozpočtu parlament přijal. Zmíněná rezoluce zmocňuje EP k jednáním s členskými státy. Česká auroposlankyně nicméně doufá, že konečná dohoda bude dojednána v červnu nebo nejpozději v červenci.
Europarlament chce „být brán vážně“
„Nyní jsme připraveni jednat o lepším víceletém finančním rámci,“ sdělil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Dodal, že europarlament svým postojem ukázal, že musí být brán vážně. „Je to určitě skvělý den pro evropskou demokracii,“ řekl.
Opačný názor ale zastává český europoslanec Jan Zahradil (ODS) z politické skupiny evropských konzervativců a reformistů. Zahradil v únoru výsledek bruselského summitu naopak chválil. „Europarlament dlouhodobě vyhrožoval, že nebude vyjednávat, dokud nedosáhne sedmiprocentního navýšení výdajů. Vše teď nasvědčuje tomu, že svým militantním a nezodpovědným přístupem žene Evropu do rozpočtového provizoria,“ komentoval hlasování Zahradil.
„Evropa teď musí ukázat, že se dokáže dohodnout,“ poznamenala irská ministryně pro evropské záležitosti Lucinda Creightonová, jejíž země do konce června EU předsedá. Creightonová doufá, že dohody s europarlamentem se dosáhne co nejrychleji.
Jaké kladou europoslanci podmínky?
Poslanci svůj souhlas s dlouhodobým rozpočtovým rámcem podmiňují například zhruba 16 miliardami eur, které pro vyrovnání stávajících závazků v unijní kase chybí. Také chtějí větší pružnost finančního plánování, což by znamenalo přesouvání nevyužitých peněz v jednotlivých rozpočtových kapitolách i mezi finančními roky a přezkoumání rozpočtu s možnými úpravami po uplynutí třech a půl let.
Požadavek flexibility rozpočtu poslanci zdůvodňují nutností efektivní správy financí, které budou mít k dispozici. Zmíněná revize má pak po evropských volbách v nadcházejícím roce nově zvoleným europoslancům a nové Evropské komisi umožnit rozpočet znovu posoudit.
Rozpočtové vyjednávání mezi Evropským parlamentem a irským předsednictvím Evropské unie by mělo skončit do června. Pokud se obě strany nedohodnou, bude pro nadcházející rok platit letošní rozpočet zvýšený s ohledem na inflaci o dvě procenta.
| Více na Euroskopu: Summit EU: Jak se bojovalo o sedmiletý rozpočet |
Členské státy se na únorovém summitu dohodly na kompromisním návrhu, podle kterého výdaje pro nadcházející sedmileté období nepřekročí v platbách 908 miliard eur (přes 23 bilionů korun), se započtením závazků pak 960 miliard eur (přes 24,6 miliardy korun).
Kompromisní rozpočet počítá pro Českou republiku s méně penězi než stávající dlouhodobý rámec do roku 2013, což se očekávalo. Premiér Petr Nečas nicméně po únorovém summitu zdůrazňoval, že ČR získala oproti původním návrhům více financí a také bude v přepočtu na obyvatele čtvrtým největším příjemcem evropských peněz.
Autor: Euroskop
