18.03.2013
čtk
Plán na zavedení daně z vkladů v bankách na Kypru oslabuje důvěryhodnost země a může znamenat ochlazení zájmu podnikatelů o její využití coby sídla firmy. Shodli se na tom experti oslovení ČTK, podle kterých by Kypr mohly v tomto ohledu nahradit Nizozemsko či Malta. Aktuálně má kyperskou mateřskou firmu podle statistiky České kapitálové a informační agentury (ČEKIA) 1912 českých společností.
Je otázkou, jaký dopad bude mít ztráta důvěry v zemi. Je pravděpodobné, že část podnikatelů místo Kypru využije Maltu, Velkou Británii nebo Nizozemsko. Na spekulace je však zatím příliš brzy, protože není známa konkrétní podoba zákona,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Akont Trust Company Michal Friedberger.
„Situace na Kypru je aktuálně velmi nepřehledná, a tak lze předpokládat, že zájem podnikatelů o přesun mateřské společnosti na Kypr se zbrzdí, ne-li na několik měsíců zastaví,“ řekla ČTK analytička ČEKIA Petra Štěpánová. Podnikatelé tak budou hledat alternativy v rámci EU. Na výsluní by se mohlo vrátit Nizozemsko, zájem by se mohl zvýšit i o Maltu.
Dopad opatření je zatím nejistý
Takovéto (daňové) kroky mívají negativní dopad na zahraniční investice a příliv kapitálu, uvedl Filip Reinoso ze Smart Companies. Na druhou stranu jde podle něj o jednorázové opatření. „Zejména s ohledem na budoucnost dokážou zkušení ekonomičtí poradci najít v rámci mezinárodního transakčního poradenství dostatek nástrojů k jejich zmírnění,“ podotkl.
Kypr podle Friedbergra poškodil svoji pověst stabilní země přátelské k podnikatelskému prostředí, lze prý tedy očekávat odliv kapitálu. Nyní jsou zmraženy všechny účty v kyperských bankách. To zatím nemá zásadní dopad, protože dnes je na Kypru státní svátek.
„Je možné, že dopad bude téměř nulový, pokud bude daň uvalena pouze na spořicí účty,“ upozornil Friedberger. Větší dopad bude v případě, že budou zdaněny i korporátní účty. Standardní mezinárodní řešení však využívá ve většině případů v kyperských bankách pouze transakční účet a peníze jsou uloženy ve stabilnějších destinacích, jako jsou Rakousko, Švýcarsko či Lichtenštejnsko. Pokud bude daň zavedena i na firemní účty, bude se dopad odvíjet od aktuálního zůstatku na účtech, poznamenal.
Klaus: Jedná se o konfiskaci peněz
„Tato ‚daň‘ je vlastně konfiskací peněz, to je třeba říkat narovinu. EU se zcela neskrývaně stává transferovou (či fiskální či finanční) unií, která redistribuuje peníze z jedné země do druhé, neboli od občanů jedné země k občanům země druhé. Do takové unie jsme 1. května 2004 – stejně jako Kypr – nevstupovali,“ napsal dnes bývalý prezident Václav Klaus na svých stránkách.
EU tak podle něj prvně sáhla na peníze jednotlivých lidí (i firem) uložené v bankách. „Technicky to nazvala dodatečným, jednorázovým zdaněním, ale nabízejí se i slova jiná, taková, která mají na jazyku ti, kteří mají přijít o své peníze. Ve skutečnosti jde o zásadní otřesení důvěry trhů i veřejnosti v možnost sanace Kypru i celého jihu eurozóny,“ upozornil exprezident.
Kyperský parlament nyní projednává přijetí záchranného balíčku deset miliard eur. Pokud chce země pomoc obdržet, musí vláda získat na daních dalších asi pět miliard eur. Dodatečné peníze mají být získány zvýšením korporátní daně z deseti na 12,5 procenta, jednorázovou daní z bankovních vkladů 6,75 procenta na vklady do 100.000 EUR a 9,99 procenta pro vklady nad 100.000 eur a zvýšení daně z úroků na 20 až 25 procent.
Autor: Euroskop
