18.03.2013
čtk
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis usiluje o změnu kontroverzního zdanění bankovních vkladů dohodnutého v rámci pomoci od eurozóny, aby omezil dopady na malé střadatele. Prezident to v neděli uvedl v televizním projevu. Upozornil rovněž, že střadatelé, jejichž vklady budou zdaněny, budou odškodněni akciemi bank. Vyzval také zákonodárce, aby program pomoci schválili.
„Zcela sdílím špatnou náladu, kterou toto obtížné rozhodnutí způsobilo,“ řekl prezident. „Proto nadále bojuji za to, aby bylo rozhodnutí eurozóny v příštích hodinách pozměněno, a omezily se tak dopady na malé střadatele,“ dodal.
Anastasiadis upozornil, že Kypr si musel vybrat mezi zdaněním bankovních vkladů a státním bankrotem. Ten by podle něj mohl vést k odchodu země z eurozóny. „Řešení, které jsme zvolili, není tím, co jsme chtěli. Za daných okolností je však nejméně bolestivé,“ prohlásil.
Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr ale v rámci dohody musí vybrat jednorázovou daň 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.
Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného s vyjednáváním se nyní středomořská země snaží dosáhnout změn. U vkladů do 100.000 eur prý usiluje o tříprocentní daň, u vyšších o daň na úrovni 12,5 procenta.
Kypr je po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku pátou zemí, která musela v důsledku dluhové krize požádat eurozónu o finanční pomoc. S pomocí, již dříve dostaly jiné země eurozóny, podmínka zdanění vkladů spojena nebyla.
Dohoda o zdanění vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru i některých politických stran. Kyperský parlament parlament se v neděli rozhodl odložit jednání o zdanění vkladů na pondělí. Ve sněmovně čítající 56 poslanců nemá žádná strana jasnou většinu a tři strany již ohlásily, že zdanění vkladů nepodpoří. Komunistická strana AKEL dokonce uvedla, že zvažuje návrh na odchod Kypru z eurozóny.
Autor: Euroskop
