21.03.2013
čtk
Kyperské politické strany se dnes dohodly na vytvoření zvláštního fondu, který má zemi pomoci zachránit před státním bankrotem. Oznámil to úřad prezidenta Nikose Anastasiadese. Evropská centrální banka (ECB) nyní Kypr tlačí k rychlé přípravě alternativy k zamítnuté pomoci od eurozóny.
Kyperský parlament v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč).
Pomůže církev a peníze z penzijního fondu
Kyperští politici nyní pracují na podrobnostech nového plánu. Dojednaný zvláštní fond by měl získat peníze od důchodového fondu, církve a dalších institucí. Měl by představovat příspěvek Kypru k mezinárodní finanční pomoci. Peníze má do něj vložit také kyperská centrální banka. Celkově by tak fond mohl shromáždit 4,8 miliardy eur. Eurozóna požaduje, aby se Kypr na své záchraně podílel částkou 5,8 miliardy. Tu mělo vynést původně plánované zdanění bankovních vkladů.
Podle zpráv médií by nový plán mohl zdanění vkladů v omezené míře obsahovat. Parlamentní mluvčí však prohlásil, že takovýto návrh není na stole. Konzervativní strana Demokratické shromáždění (DISY) uvedla, že je „opatrně optimistická“, že bude brzy nalezeno řešení krize. Nepředpokládá však, že by se již dnes o novém plánu hlasovalo v parlamentu. Nový plán navíc musí odsouhlasit rovněž zástupci Evropské unie, ECB a Mezinárodního měnového fondu, napsala agentura DPA.
ECB dala ultimátum do pondělí
ECB dala Kypru do pondělí čas na to, aby si zajistil záchranu před bankrotem. Jinak přestane kyperským bankám poskytovat nouzovou finanční pomoc. Šéf kyperské centrální banky Panikos Dimitriadis prohlásil, že záchranný program by měl být do pondělí hotov.
Kyperské banky jsou od začátku týdne zavřené, aby se zabránilo hromadnému vybírání vkladů. S jejich otevřením se počítá v úterý. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že pokud si Kypr nezajistí zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy.
Rusko stále ve hře
Šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem dnes uvedl, že Kypr nemůže počítat s finanční podporou od samotného Ruska, takže bude muset přikročit k určitému zdanění bankovních vkladů, aby splnil podmínky pro pomoc od eurozóny.
V Moskvě má dnes druhým dnem pokračovat jednání kyperského ministra financí Michalise Sarrise s jeho ruským partnerem Antonem Siluanovem. Sarris před zahájením rozhovorů novinářům řekl, že Kypr bude požadovat prodloužení lhůty splatnosti ruské půjčky ze 2,5 roku na pět let a snížení úroku ze 4,5 na 2,5 procenta. Kypr splácí Rusku úvěr ve výši 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč). Podle Dijsselbloema by si však Kypr neměl dělat naděje, že Moskva zemi pomůže bez dohody o záchraně od eurozóny.
V rozhovoru pro kyperskou televizi ministr Sarris uvedl, že Rusko už nemůže Kypru pomoci další půjčkou, protože vyšší kyperský dluh by zemi posunul „za hranici životaschopnosti“. Kypru by ale mohly pomoci svými investicemi státní a soukromé ruské firmy. Obě strany už podle ministra vytvořily pracovní skupiny, které jednotlivé varianty probírají.
Mezi oblasti, kde by Moskva mohla investovat, patří podle Sarrise kyperská plynová naleziště a bankovní sektor. Podle ruských expertů by mohla ruskou pomoc zprostředkovat státní rozvojová banka VEB (Vněšekonombank), která by mohla dodat až 5,8 miliardy eur (150 miliard korun) na refinancování kyperských bank výměnou za aktiva, která by později mohla prodat.
Autor: Euroskop
