28.03.2013
čtk
Způsob záchrany Kypru nemůže být modelem pro řešení potíží dalších zemí eurozóny, řekl bývalý šéf euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Odmítl tak názor svého nástupce v čele schůzek ministrů financí eurozóny a nizozemského ministra Jeroena Dijsselbloema.
Dijsselbloem v pondělí vyvolal v EU a na finančních trzích rozruch, když předestřel „nový přístup“ k řešení dluhových a bankovních krizí v dalších zemích eura na základě pomoci Kypru, jejíž součástí se stala konfiskace části vysokých nepojištěných vkladů. Řekl také, že některé země eura včetně Lucemburska musí omezit velikost svého bankovního sektoru. Později ale svá slova zmírnil.
„Není to (pomoc Kypru) žádný nový plán. Neměli bychom dávat signál, že bankovní vklady v Evropě by nemusely být v budoucnu jisté. Neměli bychom vyvolávat u investorů dojem, že by neměli uchovávat své peníze v Evropě,“ řekl Juncker ve středu večer v německé televizi ZDF. „Poškozuje to celý evropský finanční sektor,“ dodal činitel, který stál v čele Euroskupiny osm let a ve funkci skončil na konci loňského roku.
Lucembursko má větší bankovní sytém něž Kypr
Lucembursko je sídlem poboček asi 140 bank a pojišťoven a bankovní sektor drobného velkovévodství je zhruba dvacetinásobkem ročního ekonomického výkonu země. To je mnohem vyšší poměr než v případě Kypru, kde je velikost bank proti ekonomice osminásobná. Řada představitelů EU označila velikost kyperského bankovního sektoru za přehnanou a neudržitelnou a program záchrany počítá s jeho razantním omezením.
Podle Junckera je ale Kypr „zvláštní případ“ a Lucembursko je prý něco úplně jiného. „Do Lucemburska nelákáme vysokými úroky peníze z Ruska… Mezi Kyprem a Lucemburskem žádné paralely neexistují a my nedovolíme, aby se nám takové paralely vnucovaly,“ řel Juncker.
Německo v centru pozornosti
Dijsselbloemova slova podle agentury Reuters odrážejí sílící neochotu některých silných ekonomik eura jako Německa a Nizozemska řešit krize zadlužených zemí pomocí peněz daňových poplatníků ze zbytku eurozóny. Dijsselbloem tím také zpochybnil loni schválený plán, podle něhož má sanaci problematických bank zajistit záchranný fond eurozóny ESM, aby se přerušilo nebezpečné propojení mezi sanacemi bank a zvyšováním státních dluhů.
Lucemburská vláda ve středu vyjádřila znepokojení nad výroky o rizicích příliš velkého bankovního sektoru. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn také obvinil Německo ve světle přístupu ke Kypru z „usilování o hegemonii“ v eurozóně. Německo nejvíce trvalo na tom, aby k záchraně bank a země před bankrotem přispěli bohatí vkladatelé v tamních bankách, a dávalo najevo, že kyperská krize ukončila „podnikatelský model“ založený na nízkých daních a lákání zahraničních vkladů.
Autor: Euroskop
