Marie Bydžovská, Euroskop, 29.3.2013
Bylo kyperské drama jen začátkem? Po uklidnění největší bouře se zdá, že malý středomořský ostrov nemusí být jediným rizikovým finančním centrem eurozóny. Podobný model založený na lákání investorů nízkými daněmi a vstřícným finančním prostředím má také Malta a Lucembursko.
V rozhovoru pro Financial Times a Reuters se nový šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem nechal slyšet, že přístup použitý na Kypru, kdy do peněženek nemuseli sahat jen daňoví plátci, ale i střadatelé v bankách, se má stát modelem i pro řešení budoucích potíží. Země, které mají rozsáhlý finanční systém přesahující velikost celé ekonomiky jako Lucembursko nebo Malta podle něj mají nyní konsolidovat místní bankovnictví, dříve než dojde k podobné situaci, jakou eurozóna řeší na Kypru.
Obě zmíněné země se ihned ozvaly na svou obranu. Lucemburská vláda vydala prohlášení, v kterém říká, že je „znepokojena nedávnými prohlášeními týkajícími se velikosti finančního sektoru vůči HDP země a údajnými riziky, které způsobuje pro rozpočtovou a ekonomickou stabilitu“. Prohlášení zdůrazňuje, že oproti Kypru lucemburské banky „činí specifickými diversifikovaná klientela, sofistikované produkty, efektivní dohled a přísná aplikace mezinárodních standardů“.
Guvernér maltské centrální banky Josef Bonnici se zase pro agenturu Reuters, že problémy kyperských bank do značné míry pramení z toho, že vlastnily příliš mnoho řeckých dluhopisů. Maltských bank se to podle něj netýká.
Lucembursko a Malta pod lupou
Podívejme se na tyto země podrobněji. V čem se Kypru podobají a proč by se mohl jejich finanční systém dostat do ohrožení?
Lucemburský finanční systém je 22krát větší než HDP celé země. Díky silnému finančnictví země po dlouhá desetiletí prosperovala. Ostatní evropské země jí však vyčítají, že její finanční instituce pomáhají zahraničním firmám vyhýbat se placení daní v domovské zemi.
Také Malta má osmkrát větší bankovní sektor než HDP, což je podobný poměr jako v případě Kypru. Nejmenší stát EU je také stejně jako Kypr zahrnován mezi daňové ráje – začínající podniky zde platí po sedm let na daních pouze pět procent ze zisku, dalších šest let platí 10 a poté 15 procent.
Slovinsko: kandidát na pomoc?
S problémy bankovního sektoru zápasí i Slovinsko. Šéf euroskupiny sice zemi mezi rizikovými zeměmi nejmenoval, již dříve se ale objevily spekulace, že právě ono by mohlo být mezi příštími žadateli o pomoc ze záchranného fondu. Slovinské bankovnictví je v porovnání s Kyprem poměrně malé, bankovní aktiva dosahují 140 procent HDP země. Místní banky ale mají problémy se špatnými úvěry, které podle analýzy Commezbank mají hodnotu asi 7 miliard eur, tedy přibližně pětiny slovinské roční produkce.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop