Žijeme v digitálním věku. Proč to nebrat jako výsadu a nevyužít v rámci EU všech možností bez ohledu na hranice jednotlivých států?
Výhody digitálního trhu
Ekonomiky se digitalizují a v online prostoru se rodí nové formy podnikání – zdroj potřebného růstu a zaměstnanosti. Je načase zbořit digitální hranice a vydat se cestou nekonečných příležitostí bez bariér a omezení. A na jejím konci? Fungující jednotné digitální prostředí, propojené a bezpečné, otevírající online trh všech osmadvaceti států Unie.
Digitální agenda se stala jednou z nejdůležitějších unijních politik s obrovským dopadem na občany i podniky. Představte si svět, ve kterém máte kvalitnější ochranu při online nakupování, lepší telekomunikační služby a více pracovních příležitostí v nově vznikajících oborech.
Svět, v němž mají evropské podniky jednotná pravidla přeshraničního prodeje, nižší ceny dopravních služeb a menší administrativní zátěž (zejména s ohledem na začínající malé firmy). Kde se aktivně bojuje proti pirátství na internetu, bezvýhradně se chrání autorská práva, a přitom se rozšiřuje nabídka legálních audiovizuálních služeb… Právě jste si představili jednotnou digitální Evropu se všemi výhodami, které bude mít.
Co připravuje Česko
Rozvoj digitální agendy je top tématem i pro Českou republiku. Do června 2015 předloží Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vládě Národní plán rozvoje sítí nové generace, který umožní dosáhnout na cíle stanovené Evropskou komisí. V současné době je totiž jednou z hlavních národních priorit vybudování kvalitní vysokorychlostní sítě. Internetové pokrytí je naprostým základem pro jakýkoliv další rozvoj digitální ekonomiky a využívání nových digitálních služeb.
Přijme-li vláda plán, potřebné peníze může ČR čerpat z unijních fondů (OP PIK). V minulém roce vláda schválila v rámci programového období kohezní politiky EU 2014 – 2020 na rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu přes 14 miliard korun (zhruba 520 milionů eur). Další finance z fondů podpoří růst konkurenceschopnosti založený na vyvíjení a využívání nových ICT technologií.
Na národní úrovni se dále připravuje nová koncepce k digitální agendě, pracovně nazvaná Akční plán pro rozvoj digitální ekonomiky v ČR. Plán by měl být dokončen v létě 2015 a shrne všechna nutná opatření, která se budou v příštím období realizovat. Koncepce bude obsahovat opatření zejména pro oblast infrastruktury, digitálního vzdělávání nebo přístupu ke zboží a službám na internetu (rozvoj e-commerce, ochrana dat online, revize autorských práv).
Akční plán zareaguje na některé nové trendy v oblasti ekonomiky založené na datech či přístupu k datům veřejného sektoru. Všeobecně bude tento národní materiál následovat Strategii pro jednotný digitální trh zveřejněnou Evropskou komisí na začátku května.
Závěry Národního konventu EU
Jednotný digitální trh nám nabídne mnoho benefitů a byla by škoda je nevyužít. Musíme ale začít rychle uvažovat jak – přizpůsobit své chování novým trendům, rychlému vývoji a udržovat si digitální tempo. Proto se v rámci Národního konventu o Evropské unii uskutečnil kulatý stůl k tématu digitální agendy.
Česká republika by podle závěrů z kulatého stolu měla usilovat o naplňování digitální agendy v celé její šíři, ať už jde o oblast digitální ekonomiky, veřejné správy, rozvoje internetové infrastruktury či vzdělávání. Konvent doporučuje vládě vytvořit jeden úřad s jasně vymezenou funkcí, který by plnil roli jednotného kontaktního místa v oblasti digitální agendy. Jeden koordinátor a propojená síť resortních strategií – to je, podle odborníků z kulatého stolu, ideální představa něčeho, co zatím v ČR citelně schází.
Dále by měla Česká republika při svých aktivitách vzít za svůj princip digital by default. V praxi to znamená, aby každá nově zaváděná veřejná služba byla nastavena především pro digitální využití a vyvíjena pro online provoz. Můj názor se od doporučení neliší. Tuto zásadu by měly respektovat všechny členské státy i unijní iniciativy, protože jedině tak dokážeme snížit administrativní zátěže podniků a občanů a kvalitně mezi sebou komunikovat v digitální sféře.
A nakonec Konvent radí usilovat o co nejrychlejší a nejhlubší odstranění překážek pro přeshraniční online obchodování v rámci EU. Digitální trhy jsou nyní roztříštěné a plné neviditelných hranic, jež online služby a obchod zbrzďují. Oblast přeshraničního e-commerce potřebuje nový impuls. Budou-li jasná celoevropská pravidla pro podniky (např. dodávky a platby) i spotřebitele (např. garantování práv při dodání vadného výrobku), zvýší se důvěra obou stran, která je pro další rozvoj zásadní.
Praha to vidí stejně jako Brusel
Národní konvent o EU odvedl dobrou práci. Pochopil, že je načase připravit se na příchod pravého digitálního období, na skutečné využívání všech výhod jednotného EU digitálního trhu. Jen dodávám, že to vše souvisí se zlepšením digitální gramotnosti, elektronických dovedností a podporou podnikatelského vzdělávání. Vítám například kampaň Evropské komise eSkills for Jobs, která se snaží podnítit zájem a informování veřejnosti v oblasti IT. Více takových projektů nám pomůže pokrok k lepšímu ještě urychlit.
Digitální agenda se stala jednou z hlavních priorit nové Komise. Je dobře, že to Česká republika vidí stejně a vnímá rozvoj digitální agendy jako jeden z důležitých cílů. Máme k tomu dobré výchozí podmínky, vysoká úroveň technické vzdělanosti a otevřenost české ekonomiky tvoří skvělou startovní pozici. Teď už se stačí pouze rozeběhnout s cílem dosáhnout na co největší digitální přínosy. Abychom si totiž jednou nemuseli svět digitálních výhod a příležitostí jenom představovat…
Autor: Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU