Marie Bydžovská, Euroskop, 9.4.2013
Portugalsko je další ze zemí eurozóny, které se nedaří plnit podmínky záchranného plánu. Někteří analytikové spekulují i o tom, že země bude potřebovat podobně jako Řecko další záchranný balíček.
Jen co eurozóna ustála krizi na Kypru, objevily se v Portugalsku nové praskliny na obrazu zlepšující se situace měnového klubu. Portugalský ústavní soud odmítnul část úsporného plánu středopravicové vlády, čímž kabinetu, který se již tak topí v problémech, pořádně zatopil.
Soud označil jako protiústavní čtyři z balíku devíti úsporných opatření, která chtěla vláda zahrnout do letošního rozpočtu. Kvůli zamítnutým opatřením nyní stát nemůže počítat se zhruba 1,3 miliardami eur, které chtěl získat úsporami a z příjmů do státního rozpočtu. Celý soubor úsporných opatření přitom měl původně přinést zhruba pět miliard eur.
Teresa Leal Coelho, místopředsedkyně největší koaliční strany Sociálních demokratů, se nechala slyšet, že její strana je z rozsudku „vyvedená z míry“ a „obává se“, že ústavní soudci nevzali v úvahu ekonomické a finanční problémy země. Předseda menšího vládního partnera Lidové strany se vyjádřil, že soudní rozhodnutí bude mít „velmi negativní dopady na rozpočet“.
Portugalský premiér Pasos Coelho není v jednoduché situaci. Ústavní soud zrušil některé jeho ekonomická opatření. Vládě nyní bude ve státní kase chybět 1,3 miliardy euro. (foto: čtk)
Špatné zprávy z ekonomiky
Soudní výnos je další v řadě bolestných ran pro vládní úsporný program. Za loňský rok klesl hospodářský produkt země o 2,2 procenta a téměř o stejnou hodnotu by se měl snížit i letos (2 procenta HDP). Současně nezaměstnanost vzrostla na 18 procent. Mezi lidmi se šíří nespokojenost a při listopadové návštěvě přivítaly německou kancléřku Angelu Merkelovou pískotem stovky demonstrantů ve smutečním oděvu.
Přestože tzv. trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) opakovaně Lisabon chválí za důsledné dodržování úsporného programu, zemi se nedaří ani splnit cíle na snížení rozpočtového deficitu. Podle původního plánu mělo Portugalsko dosáhnout tříprocentního deficitu již letos, ale Evropská komise souhlasila s prodloužením lhůty až do roku 2015. Lisabon nicméně má problémy splnit i volnější cíl pro letošní rok ve výši 5,5 procent HDP.
Brusel neustoupí
Evropská komise dala po oznámení rozhodnutí ústavního soudu najevo, že i přes neočekávané komplikace z dříve dojednaných podmínek ustoupit nehodlá. V Portugalsku tak musejí najít nouzové řešení, jak dosáhnout téměř nedosažitelného – splnit dohodu s mezinárodními věřiteli, která podmiňuje pokračování vyplácení tranší záchranného úvěru.
Podle kritiků úsporného plánu ukazují hospodářské výsledky, že strategie přísného škrtání nefunguje. Zaměstnavatelské organizace a opoziční strany argumentují, že příliš tvrdé úspory dusí hospodářský růst a dokonce snižují výběr daní. Výnos ústavního soudu také ještě posílil volání opozice po odstoupení současné vlády.
Úspornou politiku kritizoval i významný deník Público, podle kterého se stát dostal do „spirály hospodářského úpadku“. Lidé podle deníku ztrácejí důvod věřit v lepší budoucnost. Restrukturalizační program selhal a měl by být změněn, napsal portugalský list.
Jenomže špatné výsledky nejsou jen důsledkem vládního programu, upozorňuje deník Financial Times. Potíže Portugalska prohlubuje krize v Evropě, která tvrdě dopadla na výsledky jeho exportérů.
Ať je na vině za ekonomické problémy cokoliv, podle reakce obyvatel se zdá, že Portugalci jsou stále méně ochotní další úspory snášet. V březnu protestovaly v ulicích po celé zemi statisíce demonstrantů. Ačkoliv premiér Pedro Passos Coelho opakovaně zdůrazňoval, že Portugalsko není Řecko, možná, že brzy začnou Portugalci Řeky následovat, minimálně co se týče projevů nespokojenosti.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop