23.04.2013
čtk
Nová strana Alternativa pro Německo (AfD), která požaduje vystoupení Spolkové republiky z eurozóny a návrat k marce, by se podle posledního průzkumu dostala do parlamentu. Pokud by se tento týden konaly volby do Spolkového sněmu, hlas by jí podle ankety institutu INSA pro deník Bild dalo pět procent voličů. AfD se tak v průzkumech vůbec poprvé dostala na pětiprocentní hranici zaručující vstup do dolní parlamentní komory.
AfD je považována především za hrozbu pro konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a její koaliční liberály z FDP, z jejíchž voličů se také rekrutuje nejvíce podporovatelů nové strany. CDU/CSU by podle ankety INSA nyní hlas dalo 38 procent voličů a FDP pět procent.
Opoziční sociální demokracie (SPD) se podle průzkumu těší přízni 26 procent voličů, Zelení 15 procent a Levice šesti procent. Pokud by tímto výsledkem skončily parlamentní volby, které se v Německu uskuteční 22. září, žádný z tradičních stranických bloků – CDU/CSU s FDP ani SPD se Zelenými – by nezískaly ve Spolkovém sněmu většinu.
AfD měla svůj ustavující sjezd teprve na počátku dubna, již před ním ale v průzkumech až čtvrtina Němců uváděla, že by si dovedla představit dát eurokritické straně svůj hlas. Podle obdobné ankety pro včerejší vydání deníku Handelsblatt by svůj hlas pro AfD zvažovalo 19 procent Němců.
Nový politický subjekt tvoří němečtí akademici a ekonomové nespokojení se současnou podobou eurozóny a s mnohamiliardovými záchrannými balíky pro země postižené dluhovou krizí. Jejím spoluzakladatelem je hamburský ekonom Bernd Lucke, který se v nedávném rozhovoru pro ČTK přihlásil k eurokritickým názorům bývalého českého prezidenta Václava Klause. Někteří členové vládní koalice v čele s ministrem financí Wolfgangem Schäublem už varovali, že AfD je třeba brát vážně.
Značná část německé veřejnosti totiž již delší dobu nelibě nese, že největší díl pomoci předluženým zemím eurozóny, jako je Řecko, nese na bedrech právě Německo, jakožto nejsilnější evropská ekonomika.
Autor: Euroskop
