07.05.2013
Euroskop
Úspěšnost čerpání ze strukturálních fondů v letech 2007–2013.
Úspěšnost čerpání ze strukturálních fondů v letech 2007–2013
Report from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Cohesion policy: Strategic report 2013 on programme implementation 2007–2013 (COM(2013)210)
Komise 18. 4. 2013 vydala tzv. strategickou zprávu pro rok 2013, ve které hodnotí implementaci strukturálních fondů v předchozím finančním období.
Pozadí
Prostřednictvím 3 fondů – Evropský regionální a rozvojový fond (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Kohezní fond – bylo ve 27 zemích EU v rámci kohezní politiky investováno v období 2007–2013 347 mld. €, což je 35 % rozpočtu EU. Zpráva se věnuje také jednáním o budoucí podobě kohezní politiky na další programovací období a potřebě soustředit se na hlavní priority, výsledky a hodnocení.
Klíčové body
Podle Komise pomohly strukturální fondy v období 2007–2013 spolufinancovat programy, které vedly k vytvoření 400 tis. pracovních míst. Více jak 160 tis. vzniklo v SME, byl podpořen vznik 53 tis. startupů. Data si Komise vyžádala od členských států. Nejvíce nových pracovních míst hlásila Velká Británie, Itálie, Německo, Španělsko, Polsko a Maďarsko. Podle zprávy vzniklo 5 tis. dopravních projektů, které vytvořily 460 km silnic a 330 km železnice. ESF podle zprávy pomohl najít práci 2,4 mil. lidí. Během 5 let (do září 2012) přitom v EU přišlo o práci 6 mil. lidí. Národní vlády snížily v období 2009–2011 investice o 12 %. V tomto kontextu tvoří podpora z ERDF a ESF třetinu ročních výdajů vlád.
Podle zprávy se počet účastníků v projektech financovaných ESF zvýšil od roku 2009 z 10 na 15 mil. v roce 2010.
Situace je v každém státě jiná, každopádně členské země by měly (umět) evropské zdroje využívat.
Nejvíce prostředků vyčerpalo Rakousko, Belgie, Německo, Estonsko, Irsko, Litva, Portugalsko a Švédsko. Naopak Bulharsko, ČR, Maďarsko, Malta, Itálie, Slovensko a zejm. Rumunsko fondy EU neumějí „mobilizovat“ a patrně velkou část z nich ztratí.
18. 4. 2013 pokračovala jednání o budoucím nastavení fondu ESF mezi EP, Komisí a Radou. Skončila však nezdarem a odchodem zástupců EP, kteří byli nespokojeni s jednáním Rady. Ta podle nich měnila již odsouhlasené otázky a není ochotná ke kompromisům.
Vzhledem k sílící nezaměstnanosti a problematickému začleňování znevýhodněných osob do pracovního procesu Komise v roce 2011 navrhla, aby se prostředky ESF navýšily, aby se fond stal flexibilnějším a jednodušším. ESF většinou financuje školení či rekvalifikace nezaměstnaných nebo rozšiřuje stávající kapacity pracovníků. Za rok a půl se však EP a Rada nebyly schopny dohodnout na konkrétních opatřeních. EP souhlasil s návrhem Komise vyčlenit v období 2014–2020 25 % z Kohezního fondu do ESF. EP také souhlasil s vyčleněním 20 % z prostředků ESF v každém státě na boj se sociálním vyloučením a chudobou.
Zpravodajka EP pro obecný návrh týkající se budoucnosti kohezní politiky Constanze Krehlová kritizovala irské předsednictví (na jednání výboru REGI 23. 4. 2013) za jeho přístup k vyjednávání. Od září 2012 se uskutečnilo 32 trojstranných setkání, avšak klíčové body – tzv. výkonnostní rezerva, makrokondicionalita ap. – stále nebyly dojednány. Technické otázky celého kohezního balíku jsou přitom již vyřešeny a čekají na formální podpisy.
Předpokládaný další vývoj
Poslanci EP by měli o návrzích hlasovat ve výboru REGI v červenci 2013, na plénu pak v říjnu 2013. Do té doby budou i nadále probíhat trojstranná jednání.
Odkazy
- Report from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Cohesion policy: Strategic report 2013 on programme implementation 2007–2013 (COM(2013)210)
- EU Cohesion Policy is helping to weather the crisis and produce growth, says Commission 2013 Strategic Report