Marie Bydžovská, Euroskop, 10.5. 2013
Ve Francii sílí protiněmecké nálady. Komentář v deníku „Libération“ připomněl dokonce poválečný koncept na vytvoření Latinské unie sdružující Francii, Itálii a Španělsko proti společnému německému nepříteli.
Angela Merkelová je „selka, která sedí v německém koutě a nechce převzít zodpovědnost za Evropu“. Vyjádřil se tak v dubnu 2010 francouzský levicový politik Jean-Luc Mélenchon. Francouzi podle něj stojí před Němci s barety složenými v rukou a nechají si nařizovat, co mají dělat.
V době, kdy se výrok dostal na veřejnost, byl ještě Melénchon okrajovým politikem s malou podporou veřejnosti. V loňských prezidentských volbách však lídr radikální levice získal 11 procent hlasů, což jej vyneslo na čtvrté místo.
V současnosti se zdá, že ve Francii posilují protiněmecké nálady a před pár lety skandální Mélenchonův výrok vyjadřuje pocity stále více francouzských občanů. Obzvláště negativně se vůči západnímu sousedovi staví levé křídlo vládnoucí socialistické strany, které tlačí na prezidenta Hollanda, aby zahájil na evropské úrovni více konfrontační styl vůči německé politice a především kancléřce Merkelové.
Skandální stranický dokument
O skandál se na konci dubna postaralo zveřejnění pozičního dokumentu Socialistické strany v deníku „Le Monde“. Angela Merkelová v něm byla označena za „kancléřku úspor“. Podle dokumentu se chová „sobecky a neústupně“ a „nemyslí na nic jiného než ochranu německých střadatelů, obchodní výsledky své země a vlastní výsledky v nadcházejících volbách“. Materiál měl sloužit jako podklad k diskuzi pro červnové stranické setkání.
Pozdvižení nad stranickou analýzou vrhlo nové světlo na článek, který vyšel v březnu v levicově liberálním deníku „Libération“. Italský filosof Giorgio Agamben v něm publikoval úvahu s názvem „Ať latinské impérium zahájí protiútok“.
Myšlenky Alexandre Kojéva
Agamben se v článku odkazoval na myšlenky francouzského filosofa Alexandre Kojéva. Ten v roce 1945 vydal esej „Skica doktríny francouzské politiky“, v níž předvídá konec národních států, které podle něj nahradí etapa impérií. Tyto celky budou podle Kojéva tvořit národy s podobnou mentalitou.
Francii by v nastalé konstelaci sil ohrozilo, že se dostane do bezvýznamného postavení zastíněné posíleným Německem. Záchranu měla zemi galského kohouta přinést unie s kulturně blízkou Itálií a Španělskem. Poutem spojujícím trojici států mělo být katolictví a společným nepřítelem Německo.
Agambenův text kritizuje německý Die Welt. „Kojévův text není tak nevinný, jak se zdá ze způsobu, jakým ho Agamben prezentuje. Ve skutečnosti ukazuje úplné učení, jedná se o dokument hněvu“, napsal německý deník.
„Objektem nenávisti je Německo. Kojéve propagoval „latinský“ Morgenthauův plán, na jehož základě mělo být Německo desindustrializováno,“ připomíná deník. „Těsně po skončení války byla nenávist k Německu pochopitelná. Nepochopitelné je ale to, že list jako Liberation Kojévův text připomíná, jako by se při vytváření latinského impéria jednalo o politickou strategii pro současnost,“ dodává.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop