Marie Bydžovská, Euroskop, 15.5. 2013
Think-tank Open Europe navrhuje EU na boj s recesí „starý dobrý recept“ – liberalizaci vnitřního trhu. Podle studie z minulého týdne by dokončení společného trhu se službami přineslo Evropě růst až o 2,3 procent HDP (294 miliard eur).
„EU je zužována neudržitelně vysokou mírou nezaměstnanosti, rozpočtových deficitů a zadlužení – problémů, které může vyřešit jedině ekonomický růst,“ uvádí v úvodu dokumentu v současnosti často opakovaný fakt švédský europoslanec Gustav Blix. Právě proto je podle něj liberalizace sektoru služeb a podpora přeshraničního obchodu v této době nezbytná, protože skrývá obrovský ekonomický potenciál.
Může za debakl polský instalatér?
Ačkoliv je to fakt uznávaný mnoha ekonomy i představiteli EU, přesto se již několik desetiletí Evropě nedaří ve vytváření společného trhu se službami dosáhnout výraznějších pokroků. Z ambiciózního návrhu směrnice o službách zbylo po komplikovaných vyjednáváních pouze torzo a v řeči Evropanů se v té době objevil nový pojem – polský instalatér. Ke vzniku sousloví přispěl bezděky autor směrnice Frits Bolkenstein.
Evropský komisař přijel do Paříže, kde se snažil získat pro svůj projekt skeptické Francouze. Jako argument mu měla posloužit skutečnost, že flexibilnější trh by zlepšil kvalitu služeb. Přidal zkušenost, kterou udělal, když sháněl pro svou chatu ve Francii vhodného instalatéra a musel sáhnout místo po místním opraváři po Polákovi. To byla voda na mlýn pro francouzské odpůrce otevření trhu pro pracovníky z východu, pro které se stal polský instalatér symbolem ohrožení domácích pracovních míst.
Strach z „polského instalatéra“ byl také jedním z hřebíčků do rakve evropské ústavy, která pohořela v referendech ve Francii a v Nizozemí. Směrnice o službách sice v upravené podobě v roce 2006 prošla, ale i v implementaci rozmělněné podoby direktivy měly členské státy značné mezery.
Efektivnější než strukturální fondy
Od schválení tzv. Bolkensteinovy směrnice uplynulo mnoho vody a EU je nyní v naprosto jiné situaci. Hospodářský růst je jedním z nejskloňovanějších slov v evropských dokumentech a Evropa na něj čeká jak na pověstného Godota. Podle Open Europe právě proto nyní nastala situace na vzkříšení myšlenky společného trhu se službami.
Podle výpočtů think-tanku by plná liberalizace evropského trhu se službami přinesla růst až o 2,31 procent HDP. To je výrazně více než další iniciativy EU na podporu evropské ekonomiky – zvýšení úvěrové kapacity Evropské investiční banky (růst o 0,47 procent HDP) nebo výdaje na strukturální fondy (0,4 procent HDP).
Vnitřní trh služeb jen pro někoho
Dokonce i státy, které požádaly o pomoc záchranný fond eurozóny, jako podmínku úvěru slíbily liberalizovat trh se službami, především regulované profese. Ty jsou slabým místem společného trhu se službami ve většině Evropy, celkem je v EU 800 různých profesí podrobeno určitým omezením, čtvrtina z nich přitom podléhá regulacím pouze v jednom státě.
V analýze se britský think-tank odkazuje i na iniciativu z roku 2012, u jejíhož zrodu stál i český premiér Petr Nečas, a která požaduje prohloubení společného trhu se službami. Jelikož je otevření trhu se službami pro některé státy politicky neprosaditelné, mohla by podle analytiků Open Europe část zemí EU, např. ty které se účastnily zmíněné iniciativy, uzavřít tzv. posílenou spolupráci, což navrhl již v roce 2011 nizozemský premiér Mark Rutte. Tuto proceduru použily již skupiny států EU při schvalování evropského patentu, daně z finančních transakcí nebo evropského rozvodového řízení.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop