Lucie Priknerová, Euroskop, 15.5.2013 (zpravodajka v Londýně)
V Británii se konaly lokální volby do zastupitelstev v 35 okrscích. Jejich výsledek potvrdil očekávání médií v předvečer voleb. Soupeřilo se hlavně v konzervativní části politického spektra. „Skokanem voleb“ se stal bezpochyby UKIP- Strana nezávislosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Její lídr Nigel Farage se tak může radovat z úspěchu, protože strana získala 147 křesel, zatímco v minulých volbách v roce 2009 žádné.
Ještě sladší činí výhru pro krajně pravicový UKIP fakt, že jeho hlavní konkurent Konzervativní strana pohořela. Ztratila 336 zastupitelů a vedení v 10 zastupitelských sborech. Labouristé jsou sice druzí, ale – na rozdíl od prvních konzervativců – s výrazným ziskem oproti minulým volbám. Liberální demokraté, středový koaliční partner konzervativců, pokračují v sestupu a přišli o 124 křesel.
Jako ukázkový příklad současného naladění voličů se do středu pozornosti dostal South Shields v severovýchodní Anglii, kde UKIP vybojoval dokonce druhé místo. Podle listu The Independent je navíc možné, že letošní lokální hlasování druhého řádu je předznamenáním trendu, který ovlivní parlamentní volby v roce 2015. To potvrdila také Farageova slova pronesená pro BBC:“Výsledky voleb nás přivedli do velmi silné pozice pro příští volby, ale právě v těch parlamentních máme problém, kterým je volební systém první na pásce.“
Předák UKIP Nigel Farage má nyní důvod ke spokojenosti. Britský premiér David Cameron naopak musí pořádně přemýšlet (foto: čtk)
Co nabízí UKIP
Farage, který poukázal na to, že jeho strana „nabízí alternativu ke stávajícímu establishmentu,“ má sice malou šanci získat reálnou politickou moc, ale ubírání pravicových voličů, kteří až do teď tvořili pevnou základnu vládní strany, Cameronovi nebezpečně zužuje manévrovací prostor. Konzervativci tedy stojí před těžkým úkolem – musí rozklíčovat, které programové body přihrály Nezávislým takovou enormní podporu. UKIP např. navrhuje zmrazení legální migrace do země na 5 let a argumentuje přelidněností ostrova, který je podle strany přílivem nových obyvatel zatěžován zejména v oblasti veřejných služeb a infrastruktury. Tahákem proti sociálnímu státu je význam, který UKIP přikládá malým podnikatelům, a návrhy daňové reformy. UKIP vyplňuje poptávku voličů po nekompromisním přístupu zejména vůči EU. Oficiální stanovisko strany zní: “Evropská unie je vzdálená, neodpovědná, nedemokratická, její armáda lobbistů a to, že může být ovlivněna ve prospěch velkých korporací na úkor malých a středních podnikatelů, je pro britskou ekonomiku vysoce destruktivní.“
Nejbližší výzvou jsou pro Nezávislé volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2014. Podle posledních průzkumů by se právě jejich strana v současnosti umístila na první příčce a rozdrtila jak konzervativce, tak labouristy. A i když se zdá, že v rámci Británie je UKIP spíše izolovaný, jeho vstupem na evropské pole může opět nabrat na síle. Po zveřejnění výsledků letošních voleb přispěchala s gratulací např. Marine Le Penová, která neváhala označit některé členy UKIPu za „přátele“. Je tak možné, že mnohem větším rizikem pro Brusel nebude referendum o vystoupení Británie, ale spíše větší zapojení britských euroskeptiků do evropské politiky. Pro Farage tento postup ovšem také představuje riziko. Jeho současné radikální odmítání EU jako celku může v případě jeho působení v Bruselu působit na voliče jako kompromis, kterým nenaplnil jejich požadavek na úplné opuštění Unie. Farageova strana se v současnosti sama o sobě nemůže stát vlajkovou lodí euroskeptismu, ale může opoziční scénu v Bruselu přinejmenším oživit. Na rozdíl od Cleggových proevropských liberálních demokratů má při získávání nových příznivců také výhodu v tom, že není bezbarvá a rezonuje s tradiční britskou nedůvěrou v mimoostrovní instituce, tudíž se může sebevědoměji pohybovat v oblasti národních zájmů.
Význam komunálních voleb
Dalším důvodem, proč není radno význam UKIP do budoucna podceňovat, je významný psychologický dopad letošních lokálních voleb, o kterém píše Estelle Shirbonové z agentury Reuters, která si myslí, že se Cameron pod nátlakem UKIP zřejmě pokusí získat pravicové voliče zpět, a to právě přísnějším přístupem k imigrantům a sociálně laděnému hospodářství. Premiérova snaha získat pravicové voliče zpět pro Konzervativní stranu se tedy může negativně promítnout na vztah Londýna a Bruselu. Na druhou stranu proti případnému premiérově posunu více doprava hraje jednoduchá kalkulace. V situaci, kdy má UKIP malou šanci na změnu pravidel, její největší síla spočívá v zopakování stejného scénáře – tedy nezamýšleného posílení svých ideových oponentů – labouristů i v roce 2015. Už teď je jasné, že Cameron nemůže, a v rámci vlastního zájmu na udržení také umírněných voličů nesmí, Farageovy návrhy trumfovat a posunout se doprava přespříliš.
David Cameron označil členy UKIP za „skryté rasisty“. A to je právě karta, se kterou premiér hraje. Zdůraznění, že UKIP jsou extrémisté. V příštích měsících se ukáže, zda premiér uspěl ve své dlouhodobé snaze vytvořit z Konzervativní strany seskupení, které by apelovalo jak na liberálnější voliče, tak na ty, kteří oceňují úctu k tradičním hodnotám. Po Blairově „Nové levici“ by tak i Cameron potřeboval restartovat konzervativní hnutí a vytvořit koncept nové moderní pravice, která by přilákala hlavně mladé voliče. Jenomže nálepku sociálních liberálů léta nosí především labouristé, kterým může všeobecný odpor proti xenofobii UKIP přilít další hlasy pasivních středových voličů, které před úspěchem Nezávislých nic nevyprovokovalo přijít do volebních místností. Je tedy pravděpodobné, že labouristé budou z nástupu UKIP spíše těžit. Navíc, labouristé mohou získat přízeň také díky rozhodné opozici vůči Farageovi. Lídr labouristů Ed Miliband ostře odsoudil možné spojenectví Konzervativců a UKIP, které navrhli někteří konzervativní poslanci.
Jestliže šlo tedy v současnosti zejména o boj mezi Konzervativci a Nezávislými, do budoucna se jako větším problémem jeví obecně posilování radikalismu v zemi, kde o moc tradičně bojují dvě umírněné strany. Politická nestabilita je často spjata také s ekonomickými problémy a ztrátou důvěryhodnosti na světových trzích. Zatím velmi stabilní Británii by tak neudusání jiskřičky radikalismu v samých počátcích mohlo v dlouhodobém horizontu vyjít draho. A to doslova.
Autor: Lucie Priknerová, zpravodajka Euroskopu v Londýně