Marie Bydžovská, Euroskop, 22.5. 2013
Na výše zmíněnou otázku budou na dnešním summitu Evropské rady hledat odpověď lídři členských států EU.
„Ceny energií pro průmysl se zvýšily mezi lety 2005 a 2012 o 27 procent v reálných cenách, více než v jiných částech světa,“ varoval dokonce i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
Evropě se vzdaluje především USA, například ceny plynu pro průmysl byly v sedmadvacítce loni oproti Spojeným státům čtyřnásobné. Přispěl k tomu především rozvoj využívání břidlicového plynu na západním břehu Atlantiku. Američané se díky tomu během několika let stali z čistých dovozců významnými exportéry, kteří začínají plyn vyvážet i do Evropy. Právě využívání tohoto poměrně nového a z hlediska životního prostředí kontroverzního energetického zdroje bude jedním z bodů agendy summitu.
Drahé obnovitelné zdroje
Český premiér Petr Nečas se po pondělní schůzce se zástupci energetických firem vyjádřil, že Praha bude na summitu prosazovat, aby si EU nestanovovala „zbytečně ambiciózní“ cíle v oblasti boje proti klimatickým změnám. Dotace do obnovitelných zdrojů energie by se podle něj měly spíš odbourávat, než aby se vytvářely nové.
Podporu obnovitelných zdrojů (OZE) a z ní vyplývající růst cen energií dlouhodobě kritizují zástupci českého průmyslu. Z dotazníkového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky mezi nefinančními podniky z konce loňského roku vyplývá, že firmy považují zdražování energií za nejvýznamnější faktor omezující jejich růst (jako nejdůležitější bariéru růstu to uvádí 55 % tuzemských firem). Podle údajů Energetického regulačního úřadu nyní platí všichni spotřebitelé v ceně elektřiny 583 korun za megawatthodinu na podporu OZE.
Čeští podnikatelé nejsou v kritice drahých energií osamoceni. Konfederace evropského podnikání Businesseurope zveřejnila studii o dopadech současné energetické politiky a politiky v oblasti změn klimatu, která ukázala, že spotřebitelé v průmyslu v EU zaplatí za elektřinu 1,5 až 3krát více než jejich konkurence v USA. Unii konfederace doporučuje, aby přesměrovala energetickou politiku na podporu investic a rozvoj technologií a na dobudování vnitřního trhu energií.
Vytváření vnitřního trhu vázne
Společný trh s energiemi plánovala EU dokončit do roku 2014. Projekt nicméně v některých členských státech vázne. I předseda Van Rompuy upozornil, že dokončení vnitřního trhu s energiemi by EU ročně ušetřilo 30 miliard eur v plynárenství a 35 miliard eur na trhu s elektřinou.
Evropský trh s energiemi také nutně potřebuje investice, především do infrastruktury. Podle předsedy Evropské rady by do roku 2020 měly dosáhnout přibližně bilionu eur. České republiky se týkají investice do řešení problematiky přetoků elektřiny. Z Německa v době, kdy mají špičkový výkon větrné elektrárny u Baltského moře, proudí do ČR velké množství elektřiny, která míří na místo spotřeby v jižním Německu. Energetici varují, že by tyto přetoky mohly českou síť přetížit a způsobit blackout.
Premiér Petr Nečas chce na summitu obhajovat i právo každého státu rozhodnout o vlastním energetickém mixu. Summit by podle návrhu závěrů měl potvrdit, že každý stát si může sám rozhodovat o složení energetického mixu, ale měl by předem informovat své partnery o velkých rozhodnutích v tomto sektoru, které by mohly mít globální či celoevropský dopad. Příkladem je rozhodnutí Německa z roku 2011 opustit jadernou energetiku.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop