23.05.2013
čtk
Evropský parlament doporučil členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k lisabonské smlouvě
související s uplatňováním Listiny základních práv EU, kterou si vymohl Václav Klaus v době, kdy byl českým prezidentem. Postoj parlamentu není v tomto ohledu závazný. Premiér Petr Nečas uvedl, že vláda nemá v úmyslu od prosazování protokolu odstupovat.
Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff z ústavního výboru. Návrh měl podporu všech hlavních poslaneckých frakcí – středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS.
Klaus vznesl požadavek na výjimku v říjnu 2009, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.
Podle premiéra Petra Nečase vláda nezvažuje, že by se záměru přijmout protokol vzdala, „protože dohody se mají plnit“. Připomněl, že hlasování EP „má jen doporučující charakter, rozhodovat budou národní parlamenty“. Protokol byl součástí širší politické dohody, která nakonec umožnila přijetí lisabonské smlouvy, řekl Nečas. „Jsme přesvědčeni že dohody … se nemají porušovat ve chvíli, kdy je to pro mě výhodné nebo když to není nezbytné,“ řekl v Bruselu Nečas po summitu EU.
Eurokomisařka pro záležitosti vnitra Cecilia Malmströmová při parlamentní debatě v pondělí prohlásila, že by česká strana měla rozhodnout, jestli ještě výjimku vůbec chce. Evropský parlament zároveň vyjádřil souhlas s návrhem Evropské rady (summitu EU) nesvolávat pro tento účel speciální konvent, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.
Autor: Euroskop
