Marie Bydžovská, Euroskop, 30.5. 2013
Tradiční šálek čaje pořádaný Úřadem vlády tentokrát s chorvatskou příchutí se věnoval rozšíření EU o nového člena, které nastane 1. července.
„Velká část hospodářství bude profitovat z přístupu na evropský trh s 500 miliony spotřebitelů a pro Chorvaty je velmi důležité i posílení politické a regionální bezpečnosti,“ řekl chorvatský velvyslanec Frane Krnić. Občané jsou podle něj vstupu do EU nakloněni, jelikož „kalkulačka v hlavě“ jim ukazuje, že přijetí do klubu evropských zemí přinese zemi více kladů než záporů. Rozšiřování EU by podle něj mělo pokračovat a zahrnout i zbylé státy západního Balkánu.
I podle Igora Blahušiaka z Úřadu vlády přinese členství v EU Chorvatům značné výhody; vedle většího trhu také příliv evropských investic, jež jsou potřeba především v oblasti infrastruktury. Otazníky se však vznášejí nad tím, jak dobře bude země schopná evropské fondy čerpat.
Na druhou stranu Chorvatsko bude muset spolu se začátkem prázdnin vystoupit ze Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), čímž ztratí preferenční přístup na trhy sousedních balkánských zemí. Země musela ukončit i dotace velkým loděnicím, které vadily Evropské komisi.
Chorvatsko nabízí příležitosti pro české firmy
Výhody budou mít podle Blahušiaka od 1. července i čeští exportéři. V západobalkánské zemi je zájem o české automobily, úspěch ale mohou zaznamenat například energetické společnosti, především v projektech využívajících obnovitelné zdroje. Zakázky by mohli české firmy získat i při budování sítě čističek odpadních vod pro města na pobřeží.
Nejbližším cílem je v současnosti pro Chorvatsko vstup do Schengenu. „Uděláme cokoliv, co je v našich silách, abychom do schengenské zóny vstoupily v příštích 2 až 3 letech a tím pomohli i turismu,“ řekl velvyslanec. Naopak přijetí společné evropské měny pro Chorvatsko není na pořadu dne, vzhledem k tomu, že nejdřív musí splnit vstupní kritéria.
Blahušiak dále přiblížil dvanáctiletý maratón přístupových jednání. „Proces rozšiřování každým dalším kolem bobtná a objevují se nová kritéria,“ upozornil expert na náročnost celé procedury, kterou v případě Chorvatska komplikovaly i bilaterální spory se sousedním Slovinskem. Slovinsko, které je členem EU od roku 2004, blokovalo jednání kvůli nevyřešené otázce hranic v Piranském zálivu či účtům a pohledávkám v Lublaňské bance.
Některé další problematické body nastínil reportér Českého rozhlasu Martin Ježek. „Naši vyjednavači vyjednali to, co vyjednali, a podle toho budeme teď žít,“ citoval chorvatského vinaře, s kterým se setkal při svém pobytu v balkánské zemi. Chorvaté jsou podle něj zklamaní například proto, že vládě se nepodařilo vyjednat ochranné známky pro specifické tradiční produkty jako některé odrůdy vín či dalmácký pršut.
Chorvatsko míří do Evropy (ilustrační foto, zdroj Igor Blahušiak)
Autor: Euroskop
