Marie Bydžovská, Euroskop, 10.6. 2013
Jestliže se prokáže, že zproštění velkých firem od ekologických přirážek narušuje hospodářskou soutěž, může německý průmysl přijít až o 9 miliard eur. Informuje o tom magazín Der Spiegel.
„Pokud by Brusel donutil německé firmy plně nebo i jen částečně doplatit ekologickou přirážku a poplatky za použití sítí, ochota průmyslu akceptovat nákladné dotace na zelenou energii by skončila jednou provždy,“ vyjádřil se o problému pro magazín der Spiegel Joachim Pfeiffer, ekonomický mluvčí vládní CDU, strany kancléřky Merkelové. Energeticky náročný průmysl, který hraje v německém hospodářství důležitou roli, by byl podle Pfeiffera vytlačen pryč ze země.
Drahé obnovitelné zdroje
Z ekologických přirážek, které platí spotřebitelé k ceně elektřiny, je financovaná podpora obnovitelných zdrojů. Jejich producenti mají zákonem garantovány výkupní ceny na 20 let dopředu, což se zejména kvůli masivně přibývajícím fotovoltaickým zařízením promítá do ceny proudu pro koncové zákazníky. Podobně jako v Česku tato přirážka vzbuzuje nevoli spotřebitelů, protože značně prodražuje elektřinu. Letos vzrostla na 5,28 centů za kilowatthodinu (asi 1,30 Kč) a průměrný účet za elektřinu německé domácnosti se tak zdražil o 12 procent.
Podle údajů z listopadu 2012 platily již tehdy německé domácnosti po Dánsku druhé nejvyšší účty za elektřinu v EU – 0,26 eur za kWh (v Česku 0,15 eur, nejméně v Bulharsku 0,08 eur).
Spotřebitelské organizace v Německu se proto ozývají proti výjimce z placení ekologické přirážky pro energeticky náročné firmy. Stěžují si, že tak vzrůstají náklady na energetickou revoluci pro soukromé spotřebitele a malé firmy. Na konci května i Mezinárodní agentura pro energii (IEA) upozornila na nedostatky v plánu Německa přejít od výroby energie z jádra a fosilních paliv k nízkouhlíkové ekonomice. Zdůraznila, že „domácnosti nesou nepřiměřený podíl zátěže“.
Obchodní řetězce nemusí platit za zelenou elektřinu
Původně byla výjimka cílená na velké firmy, které působí na mezinárodních trzích v odvětvích náročných na energie, jako výroba oceli, hliníku nebo chemický průmysl. Postupem času se ale z opatření stala „fraška“, píše Der Spiegel.
Německá vláda předefinovala pojem „energeticky náročného odvětví“ z firem, které spotřebují 10 gigawatt hodin ročně na pouhou jednu. Do výjimky se tak dostaly například obchodní řetězce, které mohou kombinovat spotřebu poboček z celé země. Počet firem spadajících do této kategorie tak vyskočil z 979 v roce 2012 na 2245 v současnosti.
Evropská komise obdržela řadu stížností od evropských států, že německá vláda neférově zvýhodnila velké firmy, když je zprostila povinnosti platit ekologické přirážky k ceně elektřiny. Zatím evropská exekutiva zahájila formální vyšetřování jenom v otázce osvobození některých firem z poplatků za přístup do sítě, vážně ale hrozí, že Brusel vyšetřování rozšíří.
Hra o 9 miliard eur
V nejlepším případě Komise podle magazínu Der Spiegel zmíněnou pomoc zakáže. Pokud nastane nejhorší varianta, budou muset podniky nezaplacené poplatky splatit dodatečně. Podle magazínu na problém upozornil Komisař pro energetiku Günther Oettinger nominovaný za Německo na konferenci v Bruselu 6. května. Magazín Forbes odhaduje, že celkově by se mohlo jednat až o 9 miliard eur, síťový poplatek z toho představuje 800 milionů eur.
Celá kauza se otevírá v nejméně příznivou dobu. Energetická revoluce stagnuje a nedaří se plnit původně stanovené cíle. Současně závratně stoupají účty za přechod k obnovitelným zdrojům.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop