Marie Bydžovská, Euroskop, 12.6. 2013
Jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a USA ještě nezačala a už se nad její budoucností vznášejí temné mraky. Poslední z řady kontroverzí se objevila po zveřejnění informace, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) získává přímo z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků. Informuje o tom Financial Times (FT).
Evropská komise navrhla na začátku loňského roku pravidla na ochranu osobních dat, v jejichž rámci by evropští regulátoři získali rozsáhlé pravomoci vynucovat přísné normy. Americké firmy se mnohým z nich brání, jelikož je považují za ohrožení vlastních obchodních modelů.
Evropské předpisy ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament. Americká strana podle Financial Times očekává, že v průběhu jednání nalezne s EU kompromisní dohodu.
Nový rozměr ale do problematiky přineslo nečekané odhalení z minulého týdne, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) získávají přímo z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků.
|
Do minulého týdne neznámý, přísně tajný protiteroristický program nese kódové jméno PRISM a patrně neslouží pouze USA. Do programu jsou údajně zapojeny globální společnosti Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, PalTalk, AOL, Skype, YouTube a Apple. Podle činitele americké vlády se shromažďují výhradně data o lidech, kteří nejsou občany USA a nežijí ve Spojených státech. Program PRISM vznikl podle The Washington Post ještě za prezidenta George Bushe v roce 2007, ale během vlády prezidenta Baracka Obamy se „v násobcích“ rozrostl. Za únikem informací týkajících se sledování lidí v rámci Prism stojí 29letý Edward Snowden, který pracoval nejdříve jako technik pro americkou tajnou službu CIA a poté byl zaměstnán u jednoho z dodavatelů pro Národní agenturu pro bezpečnost (NSA). |
„Vzhledem ke všem informacím, které jsme v posledních dnech získali o tom, jak jednoduše USA špehuje soukromá data svých občanů, myslím, že bude pro Američany obtížné oponovat přísné dohodě o ochraně dat,“ řekl pro FT lídr socialistické skupiny v Evropském parlamentu Hannes Swoboda. Odhalení z minulého týdne podle něj posílí odhodlání EU prosazovat při jednání s USA své přísné standardy ochrany osobních dat.
„Tato záležitost je pro nás v Evropě zásadní…odpor proti dohodě s USA bude narůstat, pokud nebudou jasné záruky z americké strany, že naše principy ochrany dat budou respektovány,“ řekl Swoboda.
Evropský parlament se jednání mezi EU a USA přímo neúčastní, bez jeho souhlasu ale finální dohoda nevstoupí v platnost.
Jednání o transatlantické dohodě o volném obchodu by měla být zahájena již tento měsíc. Ale pouze v případě, že se podaří překonat další překážku – požadavek Francie, která trvá na tom, aby z jednání byl vyňat audiovizuální sektor. Prezident Francios Hollande považuje zachování „kulturní výjimky“ za zásadní podmínku, bez jejíhož splnění souhlas k zahájení rozhovorů nedá.
Spojené státy ale oznámily, že pro zahájení rozhovorů je třeba, aby na stole byly všechny sektory. „K dosažení tak ambiciózní a všeobjímající dohody bychom neměli tabuizovat témata ještě předtím, než jednání vůbec začne,“ uvedl nejmenovaný americký činitel.
Úspěšné uzavření transatlantické dohody o volném obchodu, označované také jako „ekonomické NATO“ by podle doporučující zprávy zvýšilo ekonomickou produkci EU do roku 2027 o 0,5 procenta, tedy o 86 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Americkou ekonomickou produkci by volný obchod s EU měl zvýšit o 0,4 procenta, tedy o 65 miliard eur.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop