21.06.2013
čtk
Na přímou rekapitalizaci bank bude ze záchranného fondu eurozóny ESM vyčleněno 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). Na této rekapitalizaci se hostitelské státy bank budou muset podílet 20 procenty. Po zasedání ministrů financí eurozóny v Lucemburku to oznámil šéf Euroskupiny, nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem. Zdůraznil také, že Kypr musí rychle pokračovat v plnění záchranného programu a v restrukturalizaci svého bankovního sektoru.
Podle Dijsselbloema se ministři shodli na jasných kritériích, která budou platit pro rekapitalizaci bank z ESM, jenž má k dispozici celkem 500 miliard eur. Před jednáním se mluvilo o tom, že by na přímou rekapitalizaci bank bylo vyčleněno 50 až 70 miliard eur. Nakonec se ministři dohodli na 60 miliardách.
Tento mechanismus, o jehož vytvoření se rozhodlo už před rokem, by měl oslabit vazby mezi ohroženými bankami a zadluženými státy, v nichž finanční ústavy sídlí. Podle dohody se ale státy budou muset na záchraně svých bank podílet 20 procenty v prvních dvou letech a v dalších letech deseti procenty.
Dijjselbloem potvrdil, že na ztrátách bank se před zásahem ESM budou muset nějakým způsobem podílet akcionáři a vkladatelé. Konkrétní pravidla v tomto směru budou teprve stanovena. Ministři se shodli, že přímá rekapitalizace může být použita i retroaktivně, tedy pro banky, které se dostanou do potíží před tím, než celý mechanismus vstoupí v platnost. Předpokládá se, že se začne používat až koncem příštího roku. Nebude to však platit plošně, ale bude se rozhodovat případ od případu, řekl Dijsselbloem.
Stimul pro bankovní sektor
Přímá rekapitalizace bank z fondu ESM by měla po třech letech dluhové a finanční krize přispět k obnovení důvěry v bankovní sektor. Měla by také přimět banky, aby poskytovaly více úvěrů firmám, což má podpořit hospodářský růst. Přitom by nevedla k dalšímu zadlužování jednotlivých zemí, které by jinak musely zachraňovat banky ze svého rozpočtu.
Poté, co loni v létě Evropská centrální banka uklidnila trhy příslibem nakoupit jakékoli množství vládních dluhopisů, se naléhavost zavedení přímé rekapitalizace zmírnila. Německo a další země od té doby usilují o to, aby přímá rekapitalizace nebyla příliš rozsáhlá v obavách, aby se příliš nepodílely na záchraně bank v zahraničí.
Dijsselbloem také příkře odmítl uvolnění podmínek záchranného programu pro Kypr. Ministři byli jednomyslní v názoru, že Kypr musí rychle pokračovat v restrukturalizaci bankovního sektoru a reformním programu, na kterém se dohodla s EU a Mezinárodním měnovým fondem, řekl. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis tento týden v dopise vedoucím představitelům eurozóny kritizoval podmínky programu, který Kypr přijal na jaře. Tvrdil, že se Kypru nedostalo spravedlivého zacházení a chtěl pomoc pro banku Laiki.
Autor: Euroskop
