Marie Bydžovská, Euroskop, 24.6. 2013
Irské předsednictví tlačí na dokončení jednání o rozpočtovém rámci pro období 2014-20 do konce svého mandátu. Europoslanci ale dávají najevo, že se současným kompromisem nesouhlasí. Bez jejich souhlasu zahájí EU příští rok bez dlouhodobé rozpočtové perspektivy.
„Uzavřeli jsme jednání o víceletém finančním rámci,“ oznámil ve středu po 24hodinovém jednacím maratónu s úsměvem irský ministr zahraničí Eamon Gilmore zstupující předsednickou zemi EU. Finální dohoda podle něj bere v úvahu požadavky evropských zákonodárců, kteří ji musí schválit spolu s Radou, jež reprezentuje členské státy.
Netrvalo ale dlouho a ozvali se podráždění europoslanci. Předsednictví se podle nich nechalo unést svým přáním dokončit negociace do konce svého mandátu, který vyprší 30. června. Představitelé štrasburského parlamentu tvrdí, že zástupci institucí EU nedosáhli na setkání žádné nosné dohody a varovali, že vzniklý text může odmítnout plenární shromáždění parlamentu.
Parlamentní zpravodaj z Evropské strany lidové Reimer Böge se nechal slyšet, že se jedná o „údajnou dohodu“, „nic víc než manipulaci“. Výsledek je nedostatečný, nevyplatí se jej obhajovat před plenárním shromážděním, domnívá se německý europoslanec. Se vzniklým dokumentem jsou nespokojené i další parlamentní frakce. Kritiku se vysloužil od socialistů, zelených i liberálů.
Požadavky europoslanců
Nejproblematičtějším bodem je požadavek europoslanců, aby byl rozpočtový rámec flexibilní, tedy aby mohly být převáděny částky mezi jednotlivými roky či rozpočtovými položkami. Dosud směřovaly nevyčerpané peníze zpět do členských států.
Zástupci států jsou nakloněni částečné flexibilitě – pouze pro platby. Europoslanci však trvají na pružnosti nejen plateb, ale i závazků. Ty stanovují hranice nejvyšší možné alokace a bývají vyšší než ve skutečnosti vyplacené částky. Ve středu vyjednaný kompromis podle zdrojů deníku Europolitics spočívá v ústupku, podle nějž by závazky byly částečně flexibilní v prvních dvou ze sedmi let platnosti rozpočtového rámce.
Dalším požadavkem europoslanců bylo, že Komise v roce 2016 rozpočet zreviduje podle ekonomického vývoje. Podle dohody evropská exekutiva v tomto roce předloží hodnotící zprávu, spory přetrvávají, do jaké hloubky by měla zasahovat a zda na jejím základě bude moci být rozpočet navýšen. Přáním europarlamentu, kterým podmiňoval souhlas s finančním rámcem, byl i příslib diskuze o nových vlastních zdrojích EU.
Čas se krátí…
Plénum Evropského parlamentu mělo o víceletém finančním rámci hlasovat na začátku července. Předtím budou jednat parlamentní frakce, pokud dohodu odmítnou, jednání budou odložena na podzim, kdy proběhnou pod patronací litevského předsednictví.
Litevská prezidentka a bývalá evropská komisařka Dalia Grybauskaitová se již nyní vyjádřila, že odklad schvalování rozpočtového rámce ohrozí schopnost eurozóny překonat krizi a snížit rekordní nezaměstnanost. „Všechno, co se budeme snažit udělat v reakci na krizi, včetně boje s nezaměstnaností, bude ohroženo, pokud vznikne časová prodleva,“ řekla.
Na návrhu, o kterém nyní jednají evropské instituce, se shodli nejvyšší představitelé členských států na únorovém summitu. Pro nadcházející sedmileté období nepřekročí v platbách 908 miliard eur (asi 23,3 bilionu Kč). Se započtením závazků to má být zhruba 960 miliard eur (asi 24,6 bilionu Kč). Poprvé by tak podle něj měl rozpočet EU klesnout. Kdyby se nepodařilo včas schválit finální dohodu, bude příští rok platit stejný rozpočet jako letos navýšený s ohledem na inflaci o dvě procenta.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop