Institucionální záležitosti v červnu 2013

02.07.2013
Euroskop

EU vyčlení na budoucí rekapitalizaci bank 60 mld. €, Komise chce zajistit porovnatelná data pro MIP, Komise zveřejnila návrh rozpočtu na rok 2014

EU vyčlení na budoucí rekapitalizaci bank 60 mld. €

Council ECOFIN: ESM direct bank recapitalisation instrument, 20. 6. 2013

Rada ECOFIN dosáhla 20. 6. 2013 politické dohody týkající se přímé rekapitalizace bank. K jejímu potvrzení došlo 27. 6. 2013.

Pozadí

Přímá rekapitalizace má být základním prvkem vznikající bankovní unie a má oslabit vztah mezi zadluženými vládami a ohroženými bankami v dané zemi. Jejich záchrana by tím pádem stát nezatěžovala. Tento postoj Rada zaujala již v červnu 2012.

V prosinci 2012 se pak politici shodli na vytvoření několika mechanismů, které by měly pomoci stabilizovat euro a problematické státy v budoucnu. Vznikne mechanismus jednotného dohledu (SSM), jednotný evropský restrukturalizační mechanismus (SRM) a ESM. Tyto nástroje budou použity právě ke zmíněné přímé rekapitalizaci bank.

Od počátku krize v roce 2008 do roku 2011 vydaly členské státy na záchranu svých bank přibližně 1/3 evropského HDP, většinou z veřejných prostředků.

Klíčové body

Na přímou rekapitalizaci bank bude ze záchranného fondu eurozóny ESM vyčleněno 60 mld. €. Na rekapitalizaci se hostitelské státy bank budou muset v prvních 2 letech podílet 20 % a v dalších letech 10 %. Celkově má ESM k dispozici 500 mld. €.

Otázka retroaktivity, tedy pokud se banky dostanou do problémů před tím, než vstoupí celý mechanismus do praxe, bude řešena případ od případu. Německo bylo proti.

Přímá rekapitalizace bude možná jen v případě existence SSM, jehož vznik musí ještě formálně schválit EP a Rada. Neočekává se, že by SSM byl funkční před červencem 2014.

K rekapitalizaci musí banky splnit určitá kritéria. Pokud banka nedosáhne na minimální hodnotu kapitálových požadavků CET 1 (4,5 %), budou muset členské státy danou hodnotu přizpůsobit. Pokud bude CET 1 splněn, bude se banka na rekapitalizaci podílet zmíněnými 20 %.

Odkazy

• Council ECOFIN: ESM direct bank recapitalisation instrument, 20. 6. 2013

Komise chce zajistit porovnatelná data pro MIP

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování a kvalitě statistik pro postup při makroekonomické nerovnováze (KOM(2013)342)

Komise 7. 6. 2013 uveřejnila návrh nařízení, které má zajistit vysokou kvalitu a srovnatelnost statistických údajů pro postup při makroekonomické nerovnováze (Macroeconomic Imbalance Procedure, MIP).

Pozadí

Potřebu zavést standardy pro postup při makroekonomické nerovnovnováze Komise avizovala již na konci roku 2012. Ve spolupráci s ECB a mezinárodními organizacemi byla provedena některá opatření ke zlepšení příslušných statistických dat. Právní základ pro evropské statistiky poskytuje čl. 338 Smlouvy o fungování EU.

Klíčové body

Cílem návrhu je zajistit kvalitní, důvěryhodná data pro MIP, která bude možné porovnat, aby bylo možné včas identifikovat a reagovat na makroekonomickou nerovnováhu jednotlivých členských států.

Na kvalitu dat, které dodají členské státy, bude dohlížet Eurostat. Pokud by s daty členské státy nějakým způsobem záměrně manipulovaly, hrozí jim sankce ve výši až 0,05 % HDP. Členské státy by při sběru dat měly postupovat stejně jako při sběru dat pro proceduru týkající se nadměrného schodku. Eurostat budou informovat o zdroji dat i metodě jejich sběru.

Předpokládaný další vývoj

Opatření k vypracovávání potřebných statistik pro činnost EU přijímají řádným legislativním postupem (spolurozhodováním) EP a Rada.

Odkazy

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování a kvalitě statistik pro postup při makroekonomické nerovnováze (KOM(2013)342)
• Macroeconomic Imbalance Procedure

Komise zveřejnila návrh rozpočtu na rok 2014

Statement of estimates of the European Commission for the financial year 2014 (Preparation of the 2014 Draft Budget)

Komise přijala 26. 6. 2013 návrh rozpočtu pro rok 2014, tedy první rok nového 7letého období. V oblasti závazků, což jsou výdaje odpovídající právním závazkům k poskytnutí financí (v rámci různých programů, jako je Erasmus, či strukturálních fondů), jsou plánovány výdaje ve výši 142,02 mld. €. V oblasti plateb, tedy reálných hotovostních či bezhotovostních transferů finančních prostředků směrem k příjemcům, jsou plánovány výdaje ve výši 135,9 mld. €. Jedná se tedy o rozpočet přibližně o 6 % úspornější jak v závazcích, tak v platbách, než tomu je v roce 2013.

Pozadí

Návrh rozpočtu EU připravuje každoročně EK, která je tak povinna učinit vždy do 1. 7. příslušného roku.

Výdaje rozpočtu jsou navrhovány v souladu s platnou finanční perspektivou, v roce 2013 tedy byla pozice EK komplikovanější vzhledem k tomu, že během přípravy rozpočtu ještě nebyla k dispozici konečná podoba finanční perspektivy na roky 2014–2020. Klíčové instituce, EK, Rada a EP, nalezly v rámci trialogu shodu na podobě nového rozpočtového výhledu až v průběhu června 2013. Návrh rozpočtu tedy odpovídá dosavadnímu stavu jednání o FP.

Situaci komplikovala rovněž skutečnost, že i v případě rozpočtu na rok 2013, tedy posledního rozpočtu stávající finanční perspektivy, bude opět nutné, aby členské státy schválily dodatečné rozpočtové zdroje, aby bylo možné pokrýt požadované platby vyplývající ze závazků.

Klíčové body

Největší podíl na výdajích rozpočtu pro rok 2014 má kapitola 1 (Inteligentní růst bez vyloučení), která zahrnuje strukturální fondy, unijní finanční programy ap. Její podíl na celkových výdajích v platbách přesahuje 46 %. Na druhém místě jsou výdaje kapitoly 2 (Udržitelný růst: přírodní zdroje), který zahrnuje především SZP. Její podíl na celkových výdajích rozpočtu v platbách přesahuje 41 %.

Jak již bylo zmíněno, rozpočet na rok 2014 je koncipován jako úsporný, alespoň v porovnání s výdaji roku 2013. K nárůstu výdajů v závazcích o více než 3 % dochází pouze v kapitole 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost), což odpovídá prioritám EU zdůrazňovaným nejen ze strany EK, ale v rámci summitů také zástupci jednotlivých členských států: bojovat s nezaměstnaností a využít rozpočtových prostředků k podpoře hospodářského růstu.

Finanční injekce v řádu miliard eur by se tak měly týkat především nových programů pro financování výzkumu a inovací (Horizont 2020 – cca 9 mld. €), pro snižování nezaměstnanosti mládeže (Youth Employment Initiative – 3,6 mld. €), rozvoje infrastruktury (tzv. Nástroj pro propojení Evropy – cca 2 ml. €) a podpory podnikání, především malých a středních podniků.

K mírnému nárůstu výdajů dochází v kapitole Administrativa, což částečně souvisí se vstupem nového členského státu, Chorvatska. Jinak se v této oblasti počítá s redukcemi (EK chce např. v průběhu roku 2014 snížit počet zaměstnanců o 1 % a celkově během 5 let dosáhnout redukce o 5 %).

Struktura výdajů v návrhu rozpočtu pro rok 2014 (v mil. €, zaokrouhleno)

Zdroj: European Commission: Draft Budget 2014. Highlights, 26 June 2013

Předpokládaný další vývoj

Dle standardní rozpočtové procedury bude návrh rozpočtu postoupen Radě a EP. Obě instituce mají možnost návrh připomínkovat a podávat pozměňovací návrhy. Nejprve zveřejní svoji pozici k návrhu Rada, která je tak povinna učinit do října, a následně zveřejní pozměňovací návrhy k pozici Rady EP.

Schvalování rozpočtu probíhá podle pravidel spolurozhodovací procedury v jednom čtení, v případě neshody mezi Radou a EP, což byl v posledních letech častý případ, je svolán dohodovací výbor, který je povinen dosáhnout shody do 21 dnů. V opačném případě musí EK předložit nový návrh, což se děje i tehdy, pokud rozpočet, na kterém se shodl dohodovací výbor, neschválí EP a Rada. EP má přitom v této proceduře silnější pozici. V případě, že by nastala varianta, že výsledek kompromisu Rada neschválí, má EP stále ještě možnost hlasováním většiny svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů schválit některé nebo všechny své pozměňovací návrhy.

Odkazy

• Statement of estimates of the European Commission for the financial year 2014 (Preparation of the 2014 Draft Budget)