Spotřebitelé v červnu 2013

02.07.2013
Euroskop

Rada přijala postoj k revizi směrnice o tabákových výrobcích, Rada: Drobní investoři se o finančních produktech dozvědí více

Rada přijala postoj k revizi směrnice o tabákových výrobcích

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků (KOM(2012)788)

Rada 21. 6. 2013 přijala svůj postoj (tzv. obecný přístup) k revizi směrnice o tabákových výrobcích.

Pozadí

V současnosti je v platnosti směrnice č. 2001/37. Podle odpovědného komisaře Tonia Borga „čísla mluví sama za sebe: tabák zabíjí 50 % svých uživatelů – 700 tis. lidí v EU ročně – a je vysoce návykový. 70 % kuřáků začíná kouřit před dosažením 18 let a 94 % před dosažením 25 let. (…) Spotřebitelé nesmí být obelháváni: tabákové výrobky by měly vypadat a chutnat jako tabákové výrobky.“ Jinak řečeno, trh s tabákovými výrobky se podle Komise za posledních 11 let, které uplynuly od přijetí zmíněné normy, výrazně proměnil, a proto je třeba její revize (aby se za 5 let platnosti nové normy snížil počet kuřáků v EU alespoň o 10 mil., tj. o 2 %, což by mělo pro členské státy údajně znamenat čisté příjmy ve výši 4 mld. € ročně). Krom toho na mezinárodní úrovni EU a její členské státy ratifikovaly rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku, která vstoupila v platnost v únoru 2005. V důsledku toho se podle Komise stala „některá stávající ustanovení směrnice“ zastaralými.

Komise předložením návrhu v prosinci 2012 (více v příspěvku „Komise navrhla zpřísnění směrnice o tabákových výrobcích“, Spotřebitelé v prosinci 2012) reagovala nejen na výzvy EP a Rady, ale i na vlastní zprávy o uplatňování stávající směrnice z roku 2007 a 2009. Do veřejné konzultace, která uveřejnění návrhu předcházela, bylo zasláno přes 85 tis. příspěvků (sic!). V říjnu 2012 v souvislosti s přípravami návrhu rezignoval odpovědný komisař John Dalli, jenž měl údajně skrze maltského prostředníka slíbit, že text ovlivní ve prospěch švédského výrobce tabáku snus.

V březnu 2013 bylo konstatováno, že návrh je v souladu s principem subsidiarity. Rada se jím poprvé meritorně zabývala v květnu 2013 – jednala o případných negativních dopadech textu na oblast zemědělství (více v příspěvku „Rada se věnovala dílčím otázkám reformy SZP a návrhu směrnice týkající se tabákových výrobků“, Zemědělství a rybolov v květnu 2013).

Klíčové body

Na všech baleních cigaret a tabáku by měl být obrázek a text zdravotního varování, které by měly pokrývat 65 % povrchu přední i zadní strany balení (Komise požadovala 75%; opatření by se nemělo týkat dýmkového tabáku, doutníků a doutníčků). Obecně by zdravotní varování měla pokrývat méně než 60 % celkové plochy balení a alespoň 30 % povrchu balení by mělo zůstat k dispozici pro obchodní označení, pokud se příslušný členský stát nerozhodne pro balení jednotné – včetně barev a písem, obdobně jako v Austrálii – a nezdůvodní svou volbu Komisi. Obecný přístup Rady také stanoví zákaz cigaret, tabáku a tabákových výrobků, které neprodukují kouř (tj. zejm. elektronických cigaret), s tzv. charakteristickými (tj. ne specifickými) příchutěmi (ovoce, vanilka, čokoláda, mentol ap.), ovšem až po 3letém přechodném období a jen v těch zemích, kde výroba těchto produktů nedosahuje 3 % veškeré produkce.

Na cigaretách a tabáku by se do budoucna neměly objevovat matoucí nápisy jako „přírodní“ nebo „organické“. Zakázán by měl zůstat (jak je tomu od roku 1992) i tabák snus – s výjimkou Švédska, pro které platí výjimka (zákaz by se neměl dotknout žvýkacího tabáku, ten by naopak měl být na žádost Dánska povolen v celé EU). Nadto by všechny tabákové výrobky, které neprodukují kouř, měly nést zdravotní varování na hlavním povrchu balení, a nové kategorie tabákových výrobků (tzv. nové tabákové výrobky uvedené na trh po vstupu směrnice v platnost) by měly vyžadovat předchozí notifikaci (Komisi).

Zakázány by nakonec podle Rady neměly být cigarety typu slim.

Marketing výrobků obsahujících nikotin pod určitou prahovou hodnotou (např. elektronických cigaret) by měl být povolen, avšak tyto výrobky by měly být opatřeny zdravotním varováním, stejně jako rostlinné cigarety. Výrobky překračující stanovený limit pro nikotin by pak měly být povoleny pouze tehdy, byly-li autorizovány jako léčivé přípravky (např. náhradní nikotinové terapie).

Při přeshraničním prodeji na dálku (např. po internetu) by měla být pro maloobchodníky zavedena oznamovací povinnost (vůči příslušným úřadům členských států) a mechanismus pro ověřování věku zaručující, že tabákové výrobky nebudou prodávány dětem a dospívajícím. Kromě toho by měly být zavedeny sledovací a vyhledávací systémy a bezpečnostní prvky (např. hologramy), které zaručí, že v EU budou prodávány pouze výrobky v souladu se směrnicí.

Sporné body a pozice ČR

Přestože původní návrh Komise byl jednáními na půdě Rady oslaben, stále představuje vysoce kontroverzní položku, především proto, že ne všechny členské státy (patří mezi ně zejm. ČR, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) jsou přesvědčeny, že restriktivní přístup k tabáku a tabákovému průmyslu je nejvhodnější cestou k omezení kouření zejm. mezi mladými, nehledě na očekávatelné negativní dopady na zemědělskou komunitu, zaměstnanost a/nebo daňové příjmy jednotlivých členských států (jež dále mohou snížit daňové úniky v důsledku zavedení de facto jednotných balení cigaret).

V případě ČR je zaznamenáníhodné, že o návrhu nejednali zástupci ministerstva zdravotnictví jako v případě jiných členských států, ale ministerstva zemědělství, což se s velkou pravděpodobností odrazilo v celkové pozici země vůči textu Komise.

Zákaz tabákových výrobků s příchutěmi (zejm. s mentolem) představuje problém zejm. pro Polsko (i přes výše zmíněný ústupek dojednaný irským předsednictvím) – tyto výrobky tam dnes tvoří cca 20 % trhu.

Obecně jsou proti návrhu pochopitelně především tabákové firmy. Na druhé straně názorového spektra stojí např. socialisté či zelení v EP, pro něž je text Komise (nyní navíc oslabený Radou) příliš mírný.

Předpokládaný další vývoj

Rada byla členskými státy autorizována k dojednání kompromisu s EP v prvním čtení. Odpovědný výbor ENVI by měl o svých pozměňovacích návrzích k textu Komise (tj. o zprávě Lindy McAvan) hlasovat 10. 7. 2013. Meziinstitucionální jednání by tedy měla začít na podzim 2013.

V EP se k návrhu před ENVI vyjádřily výbory INTA, ITRE, IMCO, AGRI a JURI. Podle INTA, ITRE, AGRI a JURI by měl obrázek a text zdravotního varování pokrývat 50 % povrchu přední i zadní strany balení (přičemž ITRE zcela vyloučil možnost zavést balení jednotné), podle IMCO 70 %. JURI, ITRE a IMCO rovněž nepodpořily zákaz cigaret a tabákových výrobků s charakteristickými příchutěmi (zejm. mentolem). AGRI k nim (po hlasování o zprávě Csaby Sándora Tabajdiho poměrem 36:4:2) přidal ještě cigarety typu slim. Na druhou stranu ale výbor nepodpořil přeshraniční prodej cigaret a tabákových výrobků na dálku.

Přijetí návrhu se zatím stále očekává v roce 2014, výsledná směrnice by měla vstoupit v platnost nejdříve mezi lety 2015 a 2016.

Odkazy

Rada: Drobní investoři se o finančních produktech dozvědí více

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o sděleních klíčových informací týkajících se investičních produktů (KOM(2012)352)

Rada 26. 6. 2013 přijala tzv. obecný přístup k návrhu nařízení o informacích pro investory do strukturovaných retailových (maloobchodních) investičních produktů (Packaged Retail Investment Products – PRIPs).

Pozadí

Komise návrh spolu s dalšími 2 texty – revizí směrnice č. 2002/92 o zprostředkování pojištění a návrhem na posílení ochrany těch, kteří nakupují investiční fondy upravené směrnicí č. 2009/65 o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (tzv. UCITS Directive, v češtině se hovoří o směrnici SKIPCP) – předložila v červenci 2012 (více v příspěvku „Komise chce zlepšit ochranu spotřebitelů v oblasti finančních služeb“, Spotřebitelé v červenci 2012).

V pozadí všech 3 legislativních návrhů stojí úvaha, že „finanční krize se stala krizí důvěry spotřebitelů“. Komise proto tvrdí, že „pro důvěru spotřebitelů a hospodářský růst ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jsou nezbytnou podmínkou silné, dobře regulované retailové trhy, které v co největší míře berou ohledy na zájmy spotřebitelů.“

Retailový investiční trh EU má podle Komise hodnotu cca 10 bil. €.

Klíčové body

Nové nařízení by mělo zvýšit kvalitu informací, jež jsou spotřebitelům poskytovány při zvažování investic, jež často tvoří podstatnou část jejich životních úspor. Každý správce investic by proto měl ke každému nabízenému produktu obligatorně (což se dnes neděje – pozn. aut.) poskytovat tzv. sdělení klíčových informací (Key Information Documents – KIDs).

Daný dokument by měl spotřebiteli dát k dispozici (dle Rady výhradně relevantní) informace o nejdůležitějších vlastnostech konkrétního investičního produktu, jakož i o rizicích a nákladech, jež jsou s ním spjaty (např. možnost ztráty investic). Informace o rizicích by měly být co nejvíce konkrétní a srovnatelné, ale zároveň nikoliv příliš zjednodušené. Sdělení klíčových informací by také mělo mít – v důsledku debaty Komise s ESMA – standardní podobu, pokud jde o strukturu, obsah i úpravu.

Uvedené požadavky by se měly vztahovat na produkty soukromého důchodového pojištění, všechny typy investičních fondů, investice v oblasti pojištění a strukturované retailové produkty (tj. takové, které umožňují nákupy cenných papírů „zabalených“ např. bankou do konkrétního produktu).

Náklady na implementaci nové normy by měly činit jednorázových 171 mil. € a pak 14 mil. € ročně, nést by je měli primárně správci investic a přeneseně patrně i spotřebitelé.

Předpokládaný další vývoj

Rada, která požaduje, aby nové nařízení bylo účinné až po 2 letech od vstupu v platnost, na UCITS se vztahovalo až po 5 letech (a jen za podmínky dojednání výše zmíněné revize směrnice č. 2009/65) a bylo revidováno po 4 letech, by se měla pokusit dojednat kompromis s EP již v prvním čtení. Výbor ECON by měl svou pozici k návrhu (zprávu Pervenche Berès) přijmout 9. 7. 2013.

Zpravodajka se již dříve nechala slyšet, že bude podporovat zpřísnění požadavků kladených na KIDs, která by měla být k dispozici ke všem retailovým (maloobchodním) investičním produktům (např. ke spořicím účtům, životním pojištěním ap.), tedy nejen k Prius.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality