Marie Bydžovská, Euroskop, 12.7. 2013
Americký špionážní program Prism Evropany nesmírně rozhořčil. Byznys se špionážními technologiemi však v Evropě kvete. Podle informací Financial Times ovládají evropské firmy polovinu světového trhu v této oblasti.
V době, kdy evropské země hlasitě odsuzují špionážní činnost USA, vývoj evropských špionážních technologií způsobuje rozpaky. Když například demonstranti při arabském jaru zaútočili na sídla bezpečnostních služeb, často zjistili, že tajná policie vlastní v Evropě nakoupené monitorovací technologie.
3 miliardy pro evropský byznys
Více než polovinu z mezinárodního trhu se špionážními zařízeními, na kterém se ročně protočí téměř 6 miliard dolarů, totiž zásobují západoevropské společnosti, řekl pro Financial Times Jerry Lucas, organizátor prestižního kongresu producentů elektronických špionážních zařízení konaného v červnu v Praze.
Zdaleka největší státní rozpočet na nákup odposlouchávacích a monitorovacích technologií sice mají Spojené státy, většinou ale pořizují velké zakázky u domácích dodavatelů. Americké technické firmy proto nemají velký zájem bojovat o zakázky v zahraničí a nekonkurují tedy Evropanům.
Prodej špionážních technologií je velmi specifický byznys. Na jedné straně jsou tyto technologie užitečné k ochraně obyvatel. Na druhé straně takové přístroje mohou sloužit k potírání lidských práv a ohrozit bezpečnost Evropanů.
(Ne)Zákonný odposlech
Téměř všechny státy světa mají pravidla vyžadující na telekomunikačních společnostech, aby umožnily na základě soudního příkazu sledování elektronické komunikace. Zákonný odposlech se ale stává kontroverzní, když jej vlády používají jako nástroj k páchání trestné činnosti, spíše než na ochranu obyvatel. „V zemích, kde neexistuje žádná regulace, může být odposlech použit vládami na upevnění moci namísto boje proti kriminalitě,“ upozorňuje kupříkladu studie společnosti Frost & Sullivan z roku 2011.
Evropa a USA zablokovaly prodej špionážních technologií do Sýrie a Íránu, ale někteří kritici říkají, že vývozní omezení nejdou zdaleka dost daleko. „ K zákonnému odposlechu může dojít pouze v případě, že se používá v právním státě. Export zbraní, dokonce i neprůstřelných vest je regulován, ale pro špionážní zařízení regulace není. A v nesprávných rukou jsou tyto technologie stejně nebezpečné,“ nechal se slyšet Eric King, vedoucí výzkumu ve společnosti Privacy International.
Podobně se vyjádřil Christopher Soghoian, výzkumný pracovník Americké unie občanských svobod. „Zdá se mi divné, přivírat oči nad prodejem špionážní technologie, když evropské vlády zároveň tolik investují do kybernetické obrany“. „Vlády tvrdí, že chrání data civilistů a domácích podniků od zahraničních útoků. Ale současně toto odvětví je v přímém rozporu s daným cílem,“ dodává.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop