19.07.2013
Euroskop
Ve Vilniusu se setkali evropští ministři životního prostředí, tématy byla biodiverzita, břidlicový plyn i příprava na konferenci ve Varšavě. Evropskou komisi zastupoval slovinský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.
Diskuze se věnovaly zejména ochraně přírodního bohatství a biodiverzity a zajišťování financování těchto aktivit na národní, evropské ale i mezinárodní úrovni. Biologická diverzita je ve stručnosti úroveň rozmanitosti přírody – bere v úvahu jak velikost populací různých druhů, tak samotný počet druhů. Nízká biodiverzita není vždy negativním jevem, je typická například pro pouštní prostředí, kde přežije pouze málo druhů. Naopak pralesy jsou známé vysokou biodiverzitou.
V zeměpisných šířkách Evropské unie je udržování biodiverzity nutné kvůli ochraně ekosystémů, na čemž se ministři shodli. Nízká odolnost ekosystémů následkem ztráty biodiverzity podle nich ve finále může mít i dopady na lidské zdraví. Investice do projektů jako je Natura 2000 nebo Green Infrastructure tak zůstávají jednou z priorit Evropské unie, jež se v příštích sedmi letech bude snažit naplnit cíle vytyčené ve strategii Evropa 2020. K financování ochrany přírody se podle ministrů nemají zmobilizovat pouze evropské a národní prostředky, ale svým by mohli přispět i soukromé zdroje.
Dalším tématem byla rizika těžby břidlicového plynu. Ministři shodně potvrdili své obavy ohledně této rychle se rozšiřující metody (například v USA se hovoří o „břidlicové revoluci“), zejména o jejích dopadech na životní prostředí. Těmi mohou být znečištění vody, ale i emise metanu. Přestože těžba břidlicového plynu by mohla snížit závislost na uhlí, ministři vyjádřili obavy, že by na druhou stranu mohla zároveň vést ke snížení investic do obnovitelných zdrojů a takzvané čisté energie.
Setkání ve Vilniusu bylo zároveň jednou z posledních možností prodiskutovat společnou evropskou pozici před mezinárodní konferencí o změně klimatu, jež se v listopadu odehraje ve Varšavě. Druhého dne setkání evropských ministrů se i proto účastnil místopředseda čínské národní rozvojové a reformní komise Xie Zhenhua, který hovořil o čínských snahách snižovat dopady změny podnebí. Přestože Čína stále produkuje pětinu všech skleníkových plynů, učinila určité povzbudivé kroky, například zahájila program obchodování s emisními povolenkami. Spolupráce s Čínou bude klíčová v zajišťování podpory nové mezinárodní dohodě o změně klimatu, jejíž podepsání je předpokládáno na rok 2015.
Právě litevské předsednictví musí před varšavskou konferencí zformulovat společnou evropskou pozici k problematice změny klimatu – litevský ministr životního prostředí Valentinas Mazuros přípravu na konferenci označil jako jednu z nejdůležitějších priorit tohoto předsednictví.
Autor: Euroskop
