22.07.2013
čtk
Odstupující belgický král Albert II. v sobotu vyzval k zachování celistvosti země oslabované spory mezi Vlámy a frankofonními Valony. Ve svém posledním projevu k národu také vyzval k pevnému zakotvení Belgie v Evropské unii, která by podle něj měla být nejen rozpočtovým projektem, ale měla by myslet i na růst a sociální spravedlnost.
Devětasedmdesátiletý Albert II. se začátkem července rozhodl ze zdravotních důvodů po 20 letech vlády vzdát trůnu. Novým belgickým panovníkem se v neděli, tedy na belgický státní svátek, stane jeho syn, třiapadesátiletý princ Philippe.
Belgický král vždy před státním svátkem promlouvá k národu. Nyní ve svém posledním projevu Albert II. poděkoval občanům a vyslovil přání, aby si Belgie zachovala celistvost. I když naší zemi není snadné vládnout, pluralismus je cenné demokratické bohatství, řekl. Připomněl, že Belgie se nenásilně a demokraticky mění již 40 let z unitárního na federální stát, jehož součásti mají mimořádnou autonomii.
Belgie je rozdělena mezi holandsky mluvící Vlámy na severu a Valony na jihu. Král také namluvil svůj projev francouzsky i holandsky – pro valonské a vlámské televize. V obou případech zopakoval závěr projevu, ve kterém vyslovil podporu svému nástupci, v němčině. Němci jsou v Belgii uznanou menšinou s vlastní samosprávou.
Vlámský separatismus se v posledních letech stupňuje a po volbách je stále těžší sestavit vládu. Po minulých volbách v roce 2010 to trvalo dokonce 16 měsíců. K sestavení kabinetu nemálo přispěl nakonec i Albert II. Panovník má totiž v Belgii pravomoc jmenovat vyjednávače, který pomáhá sestavení vlády. Stejný úkol bude čekat i Philippa po volbách příští rok v květnu, kdy se čeká další posílení vlámských separatistů.
Albert II. dnes zdůraznil, že Belgie by měla nadále zůstat pevně zakotvená v Evropě. V nynější době je evropská integrace nezbytná více než kdy jindy, řekl. Ale je nezbytné, aby Evropa byla víc než rozpočtový projekt, ale měla by klást důraz i na ekonomický růst, zaměstnanost, na sociální spravedlnost a na kulturu, uvedl.
Předání královské moci se uskutečnilo v neděli a provázelo jej řada atrakcí, jejichž náklady belgická média odhadují na 600.000 eur (15,5 milionu korun). Půl milionu eur jsou náklady spojené s vojenskou přehlídkou a ohňostrojem, které se pořádají na státní svátek každý rok. Zbytek jsou peníze na vlastní střídání na belgickém trůně.
Autor: Euroskop
