Mariana Pítrová, EUROSKOP, 23.7.2013
V roce 1986 přijel David Petrie do italské Verony, kde na univerzitě získal místo učitele angličtiny a britské literatury. Vedle výuky studentů si ale jednašedesátiletý Skot přidal nedobrovolně ještě další aktivitu. Založil Asociaci zahraničních lektorů v Itálii, která bojuje proti diskriminaci pedagogů na italské univerzitní půdě. Její prosby teď vyslyšela Evropská komise, která se rozhodla kvůli podhodnocení zahraničních lektorů podniknout vůči Itálii právní kroky. Celý spor přitom trvá už téměř 30 let.
V dubnu letošního roku přišla polovina ze 180 zahraničních lektorů na italských univerzitách až o 60 procent svého platu. Důvodem je právní předpis z roku 2010, kterému se říká „zákon Gelmini“, podle jeho autorky, ministryně školství v jedné z Berlusconiho vlád. Zákon byl součástí kontroverzní reformy financování italských škol, při které o místo přišly desítky tisíc pedagogů.
„Pracuji jako lektor na univerzitě v Salentu už 25 let. Strávil jsem v Itálii polovinu života, zapáleně jsem italské studenty učil svůj jazyk a naivně jsem věřil v principy společného evropského projektu. Dnešní Evropské unii už ale nevěřím, práva pracovníků v ní nejsou chráněna,“ uvedl Ian Gavin pro server Times higher education s tím, že se sice jedná „jen“ o dvě stovky Evropanů, ale právě tento příklad označuje za typickou diskriminaci na základě národnosti, proti které osmadvacítka tolik brojí.
Mzdové ohodnocení zahraničních lektorů nezvládá Itálie dlouhodobě. Už v 80. letech byl přijat zákon, podle kterého italští univerzitní profesoři získali „tabulková místa“, zatímco zahraniční lektoři měli právo jen na kontrakty na dobu určitou. Diskriminací na Apeninském poloostrově se pak zabýval Evropský soudní dvůr v letech 2001 a 2006. Itálie v té době prohrála šest sporů se zahraničními pedagogy, ale zákon, který měl na rozsudky reagovat, buď skončil fiaskem, nebo úřadující vláda řešila problémy státního rozpočtu. Jediným výsledkem je tak zmiňovaný zákon Gelmini, který namísto toho, aby reagoval na rozsudky Evropského soudního dvora, tak jeho rozhodnutí spíš obchází.
Co soud, to názor
Podle informací týdeníku European Voice došla Komisi po stížnostech a peticích trpělivost a rozhodla se, že se na Soud obrátí znovu, protože od současného kabinetu premiéra Enrica Letty nezískala záruku, že italští zákonodárci diskriminaci učitelů co nejdříve vyřeší. „Tahle praxe je útokem zaměřeným na cizince, kteří se u soudu budou muset dlouze domáhat toho, aby jim jejich platy byly vyrovnány,“ kritizuje současnou situaci pro britský Telegraph Petrie, který si měsíčně vydělá zhruba 1500 eur (zhruba 39 tisíc korun), zatímco mzda jeho italských kolegů na univerzitě ve Veroně činí 2300 eur.
Cesta většiny zahraničních učitelů vede do italských soudních síní. Justice před dvěma lety přiznala třem učitelům 300 tisíc eur na mzdových nedoplatcích, jejich univerzita se ale proti takovému rozhodnutí odvolala. O případu se před dvěma týdny rozhodovalo v Brescii. Tamní soud dospěl k názoru, že lektoři na dorovnání mezd právo nemají. Rozsudek vyvolal velký poprask a pravděpodobně urychlil rozhodnutí Komise obrátit se na Evropský soudní dvůr.
Londýn zbystřil
Brusel není jediný, kdo se o diskriminaci lektorů zajímá. Začíná se ozývat i Londýn, neboť většinu zahraničních učitelů v Itálii tvoří právě Britové. „Přístup italských univerzit k zahraničním lektorům považují za nelegální a morálně špatný. Budeme tlačit na novou italskou vládu, aby situaci napravila,“ nechal se v dubnu slyšet britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington. Ten pro European Voice uvedl, že někteří jeho kolegové z britského parlamentu dokonce navrhují, že diskriminace učitelů je důvodem pro vyloučení Itálie z celoevropského studijního programu Erasmus.
„I přes řadu rozsudků Evropského soudního dvora Evropská komise umožnila Itálii, aby pokračovala ve svých nekalých praktikách, které jen upevnila zákonem Gelmini. Už jsem se na Komisi obrátil, řízení proti Itálii a jejímu neplnění povinností musí konečně začít,“ rozčílil se viceprezident Evropského parlamentu a europoslanec Edward McMillan-Scott.
Nedocenění zahraničních lektorů není jedinou kaňkou italského vysokého školství. Evropská komise zvažuje, že se na Evropský soudní dvůr obrátí i kvůli přehnaným nárokům, které italské univerzity používají k ověření jazykových znalosti zahraničních pedagogů.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop