Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2013

01.08.2013
Euroskop

EMPL podporuje 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem

EMPL podporuje 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (KOM(2012)614)

Výbor EMPL 9. 7. 2013 poměrem 37:5:4 podpořil kontroverzní návrh Komise mající do roku 2020 zajistit 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v listopadu 2012 (více v příspěvku „Komise chce 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2012). V jeho prospěch argumentuje (krom proběhnuvší veřejné konzultace) tím, že v řídících orgánech firem dominují muži, již „představují 85 % nevýkonných členů řídících orgánů a 91,1 % výkonných členů řídících orgánů (…) i přes intenzivní veřejnou diskuzi a některé dobrovolné iniciativy na vnitrostátní i evropské úrovni se situace v posledních letech výrazně nezměnila“. A dodává: „Pouze jeden ze sedmi členů řídících orgánů (tedy 13,7 %) nejdůležitějších evropských společností je žena. Ve srovnání s rokem 2010 (kdy jich bylo 11,8 %) však jde jen o malé zlepšení. Tímto pomalým tempem bude potřeba ještě přibližně 40 let k tomu, aby bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech (alespoň 40% zastoupení obou pohlaví).“ Komise se v dané souvislosti odvolává i na relevantní usnesení EP z července 2011 a března 2012.

11 členských států (Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Rakousko a Slovinsko) už podle Komise disponuje právními nástroji na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech, přičemž v 8 z nich se předpisy vztahují jen na státní podniky. Dalších 11 členských zemí EU nicméně nerealizuje ani samoregulační opatření. Podle Komise „tento nejednotný přístup s sebou nese riziko maření hladkého fungování jednotného evropského trhu, protože různé právní předpisy v oblasti práva obchodních společností a sankce za nedodržení předpisů pro zastoupení mužů a žen mohou podniky odrazovat od přeshraničních investic“.

V lednu 2013 Komise informovala, že proti jejímu textu se ve standardní 8týdenní lhůtě postavilo jen 6 z 27 národních parlamentů (český, dánský, nizozemský, polský, švédský a britský), a tím pádem lze dovozovat, že návrh je v souladu s principem subsidiarity.

Klíčové body

Návrh směrnice, založený na čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU týkajícím se „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci“, stanoví cíl minimálně 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze, a to do roku 2018 v případě státních podniků (tj. těch, u kterých vykonávají rozhodující vliv veřejné orgány) a do roku 2020 v případě všech podniků ostatních.

V mezidobí by si měly všechny dotčené podniky stanovit tzv. flexikvótu, což má být povinnost kotovaných společností, aby si samy stanovily individuální samoregulační cíle, pokud jde o zastoupení obou pohlaví mezi výkonnými řediteli.

Společnosti, které mají nižší podíl (méně než 40 %) méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů, by měly provádět jmenování pracovníků na uvedené pozice na základě komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných, genderově neutrálních a jednoznačných kritérií. V případě stejné kvalifikace by měla být dána přednost kandidátu méně zastoupeného pohlaví.

Nová norma by měla platit do roku 2028 a měla by se týkat všech kotovaných obchodních společností v EU. Jinak řečeno, neměla by se tedy vztahovat na nekotované obchodní společnosti a malé a střední podniky (tj. s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 mil. €), přestože zpravodajové návrhu z FEMM a JURI o to usilovali (stejně jako o zrušení výjimky, aby se norma nevztahovala např. na stavební společnosti, kde je žen celkově méně než 10 %). Členské státy by však měly stanovit „přiměřené a odrazující sankce“ pro ty společnosti, jež budou směrnicí vázány, ale nedodrží ji. Mezi takové sankce by měly patřit pokuty, popř. anulování jmenování nebo volby člena nevýkonného orgánu v rozporu s normou.

Sporné body

Předložený text je kontroverzní z mnoha úhlů pohledu. Nejenže představuje pokus o legalizaci vysoce politické otázky rovnou na úrovni EU, ale současně dává členským státům planou naději, že si budou moci novou normu implementovat podle svých možností. Návrh je koncipován tak restriktivně, že to reálně nebude možné. Otázkou také je, zda by výsledná (do značné míry symbolická) směrnice byla skutečně implementovatelná, popř. jak by probíhaly soudní spory na ní založené.

Pozice ČR

Pokud jde o ČR, ta si vede ve stávajících statistikách relativně dobře: zastoupení žen mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze přesahuje průměr EU (15 %) o 0,4 procentního bodu a roste, v případě výkonných členů řídících orgánů je ale ČR podprůměrná (4,7 %, průměr činí 8,2 %).

ČR nepatří mezi zastánce nové legislativy, stejně jako např. Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Malta, Maďarsko, Litva a Lotyšsko. Komisi naopak podporují krom řady poslanců EP např. Španělsko, Francie, ale údajně i Bulharsko.

Předpokládaný další vývoj

Názor výboru EMPL je pouze „poradní“. Odpovědnými výbory byly již dříve určeny FEMM a JURI, které by měly své zprávy přijmout v říjnu 2013.

Mezitím již JURI v červnu 2013 potvrdil, že Komise pro svůj návrh zvolila vhodnou právní bázi (čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU týkajícím se „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci“).

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality