Petr Zenkner, Euroskop, 5.8. 2013
Kypr plní podmínky záchranného programu, takže by měl dostat dalších 1,5 miliardy eur (téměř 39 miliard korun) z dohodnuté finanční pomoci. Navrhuje to Evropská komise, vše ale ještě musí schválit ministři financí Evropské unie. V takovém případě pak dalších 86 milionů eur uvolní i Mezinárodní měnový fond.
Inspektoři Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu ve druhé polovině července navštívili Kypr, aby zhodnotili jeho pokroky v ozdravování veřejných financí. „Pracovníci dospěli k závěru, že kyperský program hospodářských změn je na správné cestě,“ píše se v návrhu zprávy, která tento týden unikla do médií. Kypr podle zprávy plní rozpočtové cíle a činí pokroky v realizaci strukturálních reforem.
Kypr se v březnu dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v objemu deseti miliard eur (téměř 260 miliard Kč). Dohodu ale provázejí přísné podmínky, včetně zabavení části vkladů v kyperských bankách a redukce přebujelého bankovního sektoru. Vklady nad 100.000 eur (2,6 milionu korun) ve druhé největší komerční bance Laiki tak třeba zasáhly škrty až ve výši 80 procent.
„Úřady učinily rázné kroky ke stabilizaci finančního sektoru,“ upozorňuje zpráva. Další část pomoci Kypr nedostane v hotovosti, ale v podobě dluhopisů. Využije ji k posílení kapitálu kyperského bankovního sektoru.
Parametry půjčky 10 miliard eur od EU a MMF Kypru
|
2,5 mld. |
pokrytí kapitálových potřeb bankovního sektoru (s výjimkou restrukturalizované Bank of Cyprus a padlé Laiki bank) |
|
4,1 mld. |
financování dluhů, u nichž nastávají termíny splatnosti |
|
3,4 mld. |
krytí provozu státu |
|
10 let |
doba splatnosti půjčky |
|
2 % |
úroková sazba |
Zdroj: Monitoring legislativy EU pro Euroskop
Kyperská čísla
Struktura kyperské ekonomiky je specifická, tvoří ji poměrně rozsáhlý finanční sektor, který významně zasáhly negativní jevy spojené s turbulencemi na trzích se státními dluhopisy. Vše ještě zvýrazňovala makroekonomická nerovnováha, se kterou se potýkalo celé kyperské hospodářství. V roce 2011 dosahoval rozpočtový deficit na Kypru 6,3 % HDP a celkové zadlužení veřejných financí překračovalo 71 % HDP, v obou případech tedy Kypr jako člen eurozóny neplnil klíčová makroekonomická kritéria Paktu stability a růstu. Příčinou problémů bylo příliš i příliš velké množství řeckých dluhopisů v držení kyperských bank.
Restrukturalizace bankovního sektoru, který je osmkrát větší než kyperské HDP, těžce zasáhla kyperskou ekonomiku. Předpokládá se, že hrubý domácí produkt Kypru se letos sníží o 8,7 procenta. Napřesrok se očekává pokles o dalších 3,9 procenta. V roce 2015 by se ekonomika měla vrátit k růstu a stoupnout o 1,1 procenta, píše agentura Reuters.
Zpráva Komise o kyperském rozpočtu předpokládá, že letošní deficit dosáhne 6,5 procent HDP, zatímco v roce 2012 to bylo „jen“ 6,3 procenta. Na tuto hranici by se měl schodek vrátit v roce 2015. Pro příští rok se však předpokládá skok na 8,4 procenta. Celkové zadlužení Kypru by v roce 2015 mělo dosáhnout 127 procent a poté již začít klesat.
Komise je víceméně optimistická. Za velké výhody Kypru podporují hospodářský růst, považuje byznysu nakloněné prostředí a vzdělanou pracovní sílu. Ve střednědobém horizontu by se měla také vrátit spotřebitelská důvěra v kyperské banky.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop