Marie Bydžovská, Euroskop, 14.8. 2013
Lídr opozičních liberálů Lars Lokke Rasmussen se v pondělní nechal slyšet, že Dánsko by mělo vypsat referendum o zrušení dvou výjimek, tzv. opt-outů, z evropské spolupráce. Ponechalo by si pouze jednu – neúčast na společné měně.
„Nastal čas, abychom se vypořádali s těmito výhradami. Negativní efekty, které z nich vyplývají, obzvláště v případě justiční spolupráce, jsou natolik urgentní, že by bylo nezodpovědné pokračovat v jejich platnosti,“ řekl Rasmussen v rozhovoru pro deník Politiken. „Nutným předpokladem je souhlas parlamentu, a to je přesně to, co nabízím,“ dodal.
„Hamletova země“ získala své opt-outy v roce 1993, krátce poté, co dánští voliči v lidovém hlasování odmítli maastrichtskou smlouvu. Díky slibu, že země se nebude účastnit spolupráce v justičních a policejních věcech, zahraniční a bezpečnostní politiky EU, společné měnové politiky a občanství EU, maastrichtská smlouva na druhý pokus v Dánsku prošla.
Výjimka z evropského občanství ztratila smysl spolu s amsterodamskou smlouvou v roce 1997 a vzhledem ke krizi eura politici neplánují konzultovat s dánskými občany zrušení vyjmutí ze společné měny. V rámci referenda by tak voliči rozhodovali o zrušení dvou opt-outů a současně o nově ustaveném evropském patentovém soudu.
Co bude znamenat konec opt-outů? |
|
Aktuální otázkou související s dánskými opt-outy je navrhovaný úřad evropského žalobce, jež by stíhal trestné činy poškozující rozpočet EU. Pokud by Dánsko zrušilo svou výjimku z justiční spolupráce, mohl by evropský žalobce postihovat i například podvody s penězi z evropských fondů, které se uskutečnily v Dánsku. Po přistoupení ke spolupráci v bezpečnostní politice by Kodaň získala přístup k panevropské kriminální databázi a země by se mohla účastnit například operací Evropských sil rychlé reakce. |
Lidové hlasování o zrušení opt-outů plánovala donedávna i vláda premiérky Helle Thorning-Schmidtové. V červnu své rozhodnutí sociálnědemokratická předsedkyně vlády stáhla kvůli „obavám a nejistotě, které v současnosti obklopují evropský projekt“.
Pokud by výsledek hlasování byl záporný, znamenalo by to krok zpět v evropské politice dánského království. I proto se vláda snaží odložit rozhodování na dobu, která bude evropské integraci a její podpoře mezi lidmi příznivější.
Poté, co se za zrušení výjimek postavili liberálové, má tento krok podporu parlamentní většiny. To ale neznamená, že jej schválí i občané. Podle průzkumu veřejného mínění provedeného společností dánské strany Zelených Analyseinstitut je 62 procent Dánů proti euru a k justiční spolupráci EU se chce připojit jen 39 procent obyvatel. Většinovou podporu má pouze účast v bezpečnostní politice, a to 55 procent lidí.
Nejkontroverznější otázkou zůstává datum konání referenda. Liberálové požadují, aby se uskutečnilo současně s volbami do Evropského parlamentu. To se nelíbí vládní koalici, která se obává, že by se tím mobilizovala účast euroskeptických voličů v tomto hlasování.
Autor: Euroskop