Mariana Pítrová, EUROSKOP, 16.8.2013
Do voleb v Německu zbývá zhruba šest týdnů a nejsilnější bavorská strana přišla s velkým tématem. Předseda Křesťanskosociální unie CSU Horst Seehofer v minulých dnech oznámil, že jeho partaj hodlá prosadit placení mýta na německých dálnicích. Ovšem taková povinnost by postihla jen cizince. „Nepodepíšu žádnou koaliční dohodu, ve které by nebyla definována povinnost cizinců platit mýtné,“ prohlásil k očekávanému úspěchu ve volbách Seehofer. Jde o efektivní způsob, jak získat peníze na opravu německé dálniční sítě, nebo Bavoři míří za hranice unijního práva?
Přes sousední Německo vede přes 12 tisíc kilometrů dálnic, které jsou populární nejen díky neomezené rychlosti, ale i díky kvalitě. Právě ta je ale v ohrožení. Jak uvádí server Deutsche Welle, téměř polovina mostů v Německu je zralá na rekonstrukci, stejně tak pětina tamních dálnic a téměř polovina silnic první třídy. Za jejich údržby a opravu odpovídá spolková vláda, řidiče sice zatím mýto minulo, zato si připlatí za benzín.
„Němečtí řidiči zaplatí 53 miliard eur na daních, ale pouze 19 miliard putuje na údržbu a výstavbu silnic,“ uvedl Otto Saalmann z autoklubu ADAC s tím, že německou dopravu netrápí nedostatek finančních prostředků, ale nedostatek politické vůle rozdělit peníze odpovídajícím způsobem.
Jak připomíná portál Euractiv načasování předvolebního slibu CSU je perfektní. Miliony Němců se právě vracejí ze svých dovolených, rozčílení z placení dálničních poplatků za hranicemi (jako je Francie, Švýcarsko i Česká republika), zatímco zahraniční řidiči si Německem projíždějí zadarmo. Přesně na tuhle strunu teď CSU hraje. „Musíme platit mýto v Itálii a i v jiných státech, proč tedy cizinci neplatí také u nás?“ rozčiloval se na německých obrazovkách Seehofer.
Ačkoliv je pravděpodobné, že mýto pro cizince voliče osloví, koaliční partneři z návrhu radost rozhodně nemají. „Regulace, která by zavedla mýto pro všechny kromě Němců, nebude fungovat, tím pádem pro nás není tahle debata příliš relevantní. Ten návrh má hodně malou šanci stát se zákonem,“ citují Financial Times Philippa Röslera, předsedu koaliční FDP. Kancléřka Angela Merkelová ze sesterské CDU Seehoferovi vzkázala o trochu mírněji, že údržba silnic je prioritní oblastí pro budoucí legislativu, nicméně způsob realizace a financování jsou podle kancléřky na pořadu dne až později.
Učebnicový příklad diskriminace?
Německá média po Seehoferově vystoupení nelenila a zveřejnila, kolik by projekt mýtného stál. Časopis Spiegel vyšel z odborného posudku, podle kterého by stát prodejem dálničních známek získal 4,2 miliardy eur, ale jen v případě, že by se mýto vztahovalo i na Němce. Pokud by návrh CSU prošel, cizinci by v německé pokladně nechali jen 900 milionů eur. Z těch se navíc budou muset odečíst ještě náklady na výrobu známek ve výši zhruba 200 milionů eur. Zbyde tak 700 milionů, zatímco německá silniční síť by potřebovala desetinásobek takové částky.
Daleko větším problémem ale je, že nápad CSU se podle kritiků vymyká zásadám unijního práva, když téměř učebnicově předvádí diskriminaci na základě státní příslušnosti. „Zákaz diskriminace na základě národnosti je základním principem evropského práva. Takové pravidlo samozřejmě platí i v případě mýtného systému a čehokoliv dalšího,“ reagovala na problém mýtného mluvčí komisaře pro dopravu Helen Kearnsová.
Z výše zmíněných slov je zřejmé, že Němci by mýtné pro cizince před Bruselem ubránili jen stěží. Dálniční známky z dílny CSU by tak pravděpodobně následovaly spornou rakouskou praxi přijímacích řízení na vysoké školy z minulých let, kdy soud judikoval diskriminaci cizích státních příslušníků. Rakousko v rámci mobility studentů čelilo a stále čelí přílivu neúspěšných německých uchazečů o studium medicíny.
Vysoké školy vyhradily pro zahraniční zájemce o studium jen omezený počet míst a argumentovaly tím, že větším podílem zahraničních studentů by bylo ohroženo právo Rakušanů na kvalitní zdravotní péči a narušila by se finanční stabilita tamního systému vysokého školství. Komise dala celý případ k Soudnímu dvoru EU, který rozhodl, že se jedná o znevýhodnění cizinců v jiném členském státě, „protože nemohou přistoupit k rakouskému univerzitnímu vzdělávání za stejných podmínek jako držitelé rovnocenných rakouských diplomů.“ Ačkoliv se tehdy jednalo o vysokoškolské diplomy, případ dálničních známek pro cizince je mu až nebezpečně podobný.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop