Mariana Pítrová, EUROSKOP, 22.8.2013
Zhruba čtyři měsíce zbývají do doby, než se Rumunům a Bulharům plně otevře pracovní trh v atraktivních západoevropských zemích. Británii, která se dlouhodobě obává přílivu pracovníků z Balkánu, teď v oblasti imigrace přibyl nečekaný spojenec – Nizozemsko. Tamní ministr pro sociální věci vyzval v otevřeném dopisu Brusel, aby se soustředil na negativa, která způsobuje pohyb pracovníků v rámci členských států a migraci z východu na západ zařadil co nejdříve mezi nejpalčivější témata k jednání.
„V Nizozemí používáme takzvaný „oranžový kód“ v případech, kdy řeky dosáhnou vysokého povodňového stupně. Cítím, že teď je namístě tento kód opět spustit, a to v souvislosti s negativními důsledky volného pohybu osob v rámci Evropské unie,“ napsal v nizozemském deníku De Volkskrant ministr Lodewijk Asscher.
Asscher v textu zdůrazňuje výhody volného pohybu osob, ale dodává, že státy musí být připraveny na vedlejší účinky takové migrace. „Musíme si dát pozor, na některých místech hrozí nebezpečí, že hráze prasknou,“ pomohl si ministr opět povodňovou tematikou. Asscher je zároveň přesvědčen, že členské státy by měly kvůli zachování domácího pracovního trhu pokutovat ty společnosti, které zneužívají přistěhovalecké pracovní síly. To by ovšem znamenalo vytvořit předpisy, které by řešily platové podmínky na úrovni členských států.
Nizozemce stejně jako ostatní Západoevropany nejvíce trápí, že kvůli základní unijní svobodě jsou v ohrožení jejich domovští zaměstnanci. Tím argumentuje i nizozemský ministr, který se obává, že kvalifikovanější Balkánci připraví o místa méně vzdělané Nizozemce, Brity a další, protože jejich mzdová očekávání nejsou tak vysoká a pro zaměstnavatele jsou levnou pracovní silou.
„Když se podíváte, jaká skupina je nejvíce nespokojená s vládou, zjistíte, že jde o část populace, která má nižší vzdělání a nižší příjmy,“ přiblížil agentuře Reuters výzkumník Maurice de Hond jednu z možných motivací k euroskepticismu, který teď ovlivňuje nejen holandské veřejné mínění, ale i kroky politické reprezentace. Na popularitě pak taková situace samozřejmě přidává Straně pro svobodu Geerta Wilderse, která dlouhodobě brojí proti přílivu pracovníků z Východu.
Welfarová turistika do Londýna
Vyjádření Asschera je v Nizozemsku zatím ojedinělým krokem člena vlády. Nicméně příliv imigrantů na pracovní trh je horkým tématem v Británii, kde vlna přistěhovalců za lepším získala přízvisko „welfarová turistika“.
Odstranění posledních překážek pro přístup Rumunů a Bulharů v lednu roku 2014 kazí plány především vládním konzervativcům Davida Camerona, kteří před volbami slibovali snížit počet přistěhovalců jen na několik desítek tisíc ročně. To se zatím nedaří, neboť na Britské ostrovy se v minulém roce dostalo 153 tisíc cizinců.
Ve strachu z možné invaze z východní Evropy dokonce kabinet ministerského předsedy Camerona zvažoval, jestli neuskuteční negativní reklamní kampaň, ve které by se Balkáncům dostalo varování, že Britské ostrovy sužuje většinu času ošklivé počasí a ulice tedy rozhodně nejsou dlážděné zlatem.
Rumuni byli nicméně rychlejší, když jejich deník Gandul v lednu zveřejnil vtipné vzkazy za La Manche, ve kterých upozorňoval třeba na to, že polovina Rumunek vypadá jako manželka prince Williama Kate a druhá polovina jako její sestra Pippa. „Máte ošklivé počasí, nemáte pracovní místa a domy? To zní opravdu špatně. Proč se tedy neusadíte u nás?“ obraceli se Rumuni posměšně na Londýn.
Britský statistický úřad minulý týden zveřejnil, že od června 2012 přijelo do země už 37 tisíc Rumunů a Bulharů za prací. Odhady do budoucna ale vláda zatím nezveřejňuje, a to i kvůli roku 2004, kdy se Londýn fatálně zmýlil v počtech pracovníků ze střední Evropy.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop