27.08.2013
čtk
Chorvatsko zatím neobjasnilo, jak chce jako členská země zajistit vydávání podezřelých do dalších zemí Evropské unie. Evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová proto problematiku předloží k posouzení komisi jako celku. Vyloučeno tak není rozhodnutí komise, které by nové členské zemi například omezilo přístup k některým unijním fondům.
S červencovým vstupem Chorvatska do EU pro tuto zemi začal platit také evropský zatykač, jenž výrazně usnadňuje vydávání podezřelých osob mezi unijními státy. Než se ale Chorvatsko k EU přičlenilo, přijalo zákon, který platnost eurozatykače omezuje na činy spáchané po srpnu 2002.
Mluvčí Redingové včera uvedla, že komisařka od chorvatské strany neobdržela žádnou odpověď na svůj dopis, kterým vládu v Záhřebu žádala o osvětlení, jak problematiku vyřeší. Brusel požadoval, aby odpověď přišla do minulého pátku. „Komise velmi lituje, že Chorvatsko nereagovalo na naši naléhavou žádost týkající se zavedení evropského zatykače,“ poznamenala mluvčí na pravidelné tiskové konferenci v Bruselu.
Fakt, že Chorvati zákon omezující platnost eurozatykače přijali jen tři dny před vstupem, podle ní není pro komisi drobnost, ale zásah do „srdce evropské právní spolupráce“. EU by proto mohla využít jednoho z článků přístupové smlouvy a dočasně zastavit přístup Chorvatska k některým evropským fondům. V říjnu by se touto záležitostí měli zabývat i ministři spravedlnosti evropských zemí.
V Chorvatsku je problém známý jako otázka „Lex Perković“, pojmenovaný podle někdejšího agenta jugoslávské státní bezpečnosti a pozdějšího člena chorvatské rozvědky Josipa Perkoviče, o jehož vydání roky marně usiluje Německo. Perković je podezřelý, že v roce 1983 nechal v Mnichově zavraždit chorvatského disidenta Stjepana Djurekoviče. Německá justice zahájila vyšetřování Perkoviče v roce 2005 a na Chorvata byl vydán mezinárodní zatykač. Chorvati ale platnost eurozatykače omezili právě pro EU problematickým speciálním zákonem.
Autor: Euroskop
