Marie Bydžovská, Euroskop, 28.8. 2013
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Ukrajinu před uzavřením dohody o volném obchodu s EU. V případě podpisu smlouvy, který je plánovaný na listopad, přijme podle jeho slov celní unie Ruska, Kazachstánu a Běloruska „ochranná opatření“.
Rusko společně s Běloruskem a Kazachstánem vytvořilo celní unii, kterou by Moskva ráda rozšířila o Ukrajinu i další postsovětské republiky. Cílem je vybudovat takzvanou Euroasijskou unii jako obdobu EU. Kyjev však plánuje v listopadu uzavřít s EU smlouvu o přidružení, jejíž součástí má být i dohoda o volném obchodu. Členství Ukrajiny v obou bezcelních zónách – tedy v evropské i v euroasijské – není podle shodného mínění Bruselu i Moskvy možné.
Ruské varování před „sebevražedným krokem“
Prezident Putin během čtvrteční návštěvy v Rostově na Donu prohlásil, že přísnější celní kontroly na hranici s Ukrajinou budou nezbytné, aby zabránily pronikání evropského zboží na ruský trh. „Naši odborníci se domnívají, že taková hrozba existuje. Proto budeme muset se členskými státy celní unie přemýšlet o ochranných opatřeních,“ řekl.
Hlava ruského státu pomlčela o již probíhajících přísných, časově náročných celních kontrolách, které Moskva v srpnu dočasně uložila na ukrajinské zboží. Na ně si stěžují ukrajinské firmy, podle nichž kvůli novému opatření jim hrozí ztráty v řádech miliard dolarů.
Naprosto jasně se o celních kontrolách vyjádřil Sergej Glazyjev, hlavní ekonomický poradce prezidenta Putina. Označil je za varování před „sebevražedným krokem“, jímž by bylo podepsání obchodní dohody s EU.
Obchodní restrikce uvaluje Moskva podle týdeníku The Economist selektivně. Celní kontroly se zaměřují jen na některé společnosti. V červenci například zasáhly významnou potravinářskou společnost Roshen, údajně kvůli karcinogenům, které obsahovaly její cukrovinky. V žádném jiném státě však na produkty firmy Roshen nepadl ani stín podezření. Podnik musel kvůli ztrátám propustit 400 zaměstnanců.
Analytici varují, že se může jednat o první krok k obchodní válce, na kterou však Ukrajina nemá sílu. Letos na ní čekají vysoké splátky státního dluhu, hospodářství je v recesi a její měnové rezervy klesly pod hodnotu tříměsíčních dovozů, což se považuje za minimální bezpečnou sumu. A Rusko má ještě další trumf v rukávu. Může znovu utáhnout kohoutky s plynem, což již vyzkoušelo v roce 2009.
Füle: Jsme svědky asertivnější ruské politiky
Tlak Moskvy na Ukrajinu souvisící s podpisem obchodní dohody kritizuje i Evropská unie. „Jsme v tomto ohledu svědky asertivnější ruské politiky,“ nechal se v úterý slyšet komisař pro rozšiřování Štefan Füle. Komisař připomněl, že asociační dohoda nebrání Ukrajině v konstruktivním vztahu se zeměmi Euroasijské unie, pokud při tom budou respektována pravidla Světové obchodní organizace a právě evropské smlouvy o zóně volného obchodu.
Zboží z EU, které na Ukrajinu dorazí v rámci budoucí zóny volného obchodu, nebude nijak zvýhodněno při případném dalším exportu do Ruska. „Proto podpis dohody o volném obchodu se třetí stranou, tedy s námi, nemůže být bráno jako ospravedlnění pro zpřísnění celních procedur,“ dodal Füle.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč při sobotních oslavách 22. výročí ukrajinské nezávislosti potvrdil, že sbližování své země s Evropskou unií považuje za prioritu. Zároveň dodal: „Současně musíme udržet a prohlubovat naše vztahy a integrační procesy s Ruskem, zeměmi euroasijského společenství a dalšími světovými vůdci a novými centry hospodářského rozvoje.“
Janukovyč bude v roce 2015 obhajovat svůj post a do té doby bude čelit oboustranným tlakům. Dohoda s EU je populární, ale ztráty z ruských sankcí či spory s místními oligarchy mohou jeho setrvání v čele státu ohrozit.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop