Mariana Pítrová, Euroskop, 5.9. 2013
Pokud jde o příjem na hlavu, je to jedna z nejbohatších částí Itálie. Zároveň platí za ráj turistů i podnikatelů. Řeč je o Jižním Tyrolsku neboli Südtirol, jinak také Trentino – Alto Adige. Názvů pro autonomní oblast na hranicích Itálie a Rakouska je přehršel, a to je právě ten problém. V posledních dnech se tu totiž nanovo rozhořela jazyková válka. Tu neurovná ani pověstná prosperita regionu, na které mají podíl jak Italové, tak Rakušané.
Spory o čistotu jazyka jsou z pohledu Evropanů spíš záležitostí dějepisných učebnic. Že ale lingvistickým střetům neodzvonilo ani na vrcholu evropské integrace, dokazuje rozhodnutí guvernéra autonomní oblasti na severu Apeninského poloostrova. Politik Luis Durnwalder se totiž minulý měsíc rozhodl, že nově se turisté budou vydávat za krásami Dolomit zásadně po německy značených cestách. Změna se týká 135 místních názvů. Horalové chtiví dech beroucích scenérií se musí rozloučit se zpěvnými souslovími jako Forcella del Santo a místo toho si na mapách budou muset najít Lorenzicharte.
„Vypadáme jako hlupáci. O téhle záležitosti se s námi nikdo nebavil,“ rozčiluje se jihotyrolská politička z italské Demokratické strany Daniela Rossiová. „Je to obvyklý příklad toho, jak SVP (Jihotyrolská lidová strana) pošlapává italsky mluvící obyvatele,“ shoduje se s kolegyní Enrico Lillo z Lidu svobody. Jak připomíná britský Daily Telegraph, tyrolská horská služba varuje, že celá záležitost není jen otázkou národní hrdosti, ale snadno může záchranářům přidělat práci, protože Italové v horách s italskou mapou a německým značením nejdou dohromady.
Změny místních názvů v Jižním Tyrolsku sahají až na počátek 20. století do období fašismu, kdy se kontroverzní jihotyrolský politik Ettore Tolomei rozhodl přeložit německé názvy výhradně do italštiny – jednalo se o téměř 17 tisíc jmen. V roce 2010 se karta obrátila, když se současný guvernér Durnwalder dohodl s tehdejším italským ministrem pro regionální politiku na odstraňování italských ekvivalentů místních jmen, která se nepoužívají. Podle politických ujednání nicméně dalších 750 názvů zůstane v dvojjazyčné formě. Kritici se ale umlčet nenechají a tvrdí, že jde o plíživé poněmčování.
Partyzánská akce Italů
Odpor italských Tyrolanů vyvrcholil víkendovou akcí na konci prázdnin. Jak informoval deník La Repubblica, obránci jazyka se vydali tajně do hor a připsali pod německé značení italské verze místních názvů. Fotografie vylepšených značek pak anonymně zveřejnili na internetu, což popudilo zase rakouské Tyrolany, kteří se do hor také vydali s fixami a italské názvy přeškrtali.
Ne vždy byly ale jazykové hádky v Jižním Tyrolsku takto úsměvné. Oblast se po první světové válce stala součástí Itálie. Fašistický premiér Benito Mussolini ve dvacátých letech pobízel Italy z chudého jihu, aby se na prosperující sever stěhovali. V době druhé světové války pak dostalo německy hovořící obyvatelstvo Jižních Tyrol na výběr – zůstat a plně se ztotožnit s probíhající italianizací, nebo odejít do Říše.
V 60. letech nabraly spory na intenzitě a přerostly v ozbrojené konflikty. Ty zahájila skupina, kterou Italové dodnes označují za teroristickou, když podnikla několik bombových útoků. Násilné střety trvaly déle než rok, provázely je přestřelky, umučení v italských celách i zastřelení carabinieri. Odkaz separatistů nalezneme na severu Itálie i půl století po jejich činnosti. Dcera hlavního vůdce ozbrojeného povstání Eva Klotzová dnes vede stranu Jihotyrolská svoboda, která má zhruba tři tisíce členů a prosazuje připojení Jižního Tyrolska k Rakousku.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop