05.09.2013
čtk
Komise ve středu přijala sdělení o stínovém bankovnictví a navrhla nová pravidla pro fondy peněžního trhu. Ty si podle návrhu Evropské komise budou muset vytvořit dostatečné finanční rezervy, ze kterých budou schopny rychle vyplácet své investory. Cílem je zpřísnit pravidla pro sektor, který zprostředkovává úvěry mimo standardní bankovní systém a není proto regulován stejně přísně jako tradiční banky. Návrhy komise budou muset odsouhlasit členské státy EU i Evropský parlament.
„Nechceme na někoho ukazovat prstem nebo jej očerňovat. Mnoho aktérů (stínového bankovnictví) hraje užitečnou úlohu. Zejména suplují banky, které někdy nedokážou plně financovat ekonomiku,“ řekl ve středu novinářům evropský komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier.
Ve stínovém bankovnictví je 1,33 biliardy!
Podle odhadu Rady pro finanční stabilitu (FSB) byl v roce 2011 objem stínového bankovnictví asi 51 bilionů eur (zhruba 1,33 biliardy Kč). Představuje to 25 až 30 procent objemu celého finančního systému a polovinu objemu bankovních aktiv.
Konkrétní návrhy Evropská komise připravila k regulaci fondů peněžního trhu, které jsou pro finanční instituce, firmy i státy významným zdrojem krátkodobého financování. Asi 22 procent krátkodobých dluhových cenných papírů, ať už emitovaných státy či podniky, v Evropě drží právě fondy peněžního trhu, uvádí podklady komise.
Fondy peněžního trhu ovládají také 38 procent krátkodobých dluhových nástrojů emitovaných bankovním odvětvím. Právě systémová propojenost mezi těmito fondy, bankami a firemními i vládními financemi byla důvodem pro snahu tuto oblast regulovat. Fondy peněžního trhu, včetně fondů s deklarovanou konstantní čistou hodnotou aktiv (Constant Net Asset Value – CNAV), představují podle komise riziko, mimo jiné také kvůli své velikosti.
Fondy budou mít povinný „polštář“
Fondy peněžního trhu tedy budou potřebovat dostatečný „peněžní polštář“. Ve svém portfoliu by tak musely mít desetinu aktiv splatných do jednoho dne a nejméně 20 procent aktiv splatných do týdne. To by mělo fondům umožnit rychle vyplácet investory, aby se neopakovala situace z nedávné finanční krize, kdy některé fondy musely kvůli nedostatku likvidity vyplácení nervózních investorů pozastavit. Navrhovaná opatření počítají také s povinnou diverzifikací portfolia fondů peněžního trhu. Expozice jednoho emitenta v portfoliu má být omezena horní hranicí pěti procent hodnoty.
Ty fondy, které nabízí stálou hodnotu aktiv za euro, budou muset mít vybudovanou přesně definovanou kapitálovou rezervu. Do tří let má podle návrhu komise dosáhnout výše tří procent spravovaného majetku. Tento kapitál má sloužit jako nárazník mezi skutečnou hodnotou portfolia a deklarovanou stabilní hodnotou. Nyní podobné fondy z problémů dostávali „sponzoři“, často například mateřské banky, které rozdíl vyrovnávaly z vlastních prostředků.
Komise také prosazuje vyšší transparentnost stínového bankovnictví, úpravu rizik spojených s takzvanými repo obchody, týkajících se hlavně půjčování cenných papírů a transakcí zpětného odkupu. Vzhledem k propojení bankovního sektoru a stínového bankovnictví by také měla být zpřísněna „obezřetnostní“ pravidla pro banky v případech, kdy provádějí operace s neregulovanými finančními subjekty. Plány komise jsou v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu, která budou na nadcházejícím petrohradském summitu probírat lídři skupiny největších zemí G20.
Autor: Euroskop
