Marie Bydžovská, Euroskop, 27.9. 2013
Německé volby mají mnoho poražených a několik vítězů. Vedle Angely Merkelové mezi ně patří i profesor ekonomie Bernd Lucke, lídr nové strany Alternativa pro Německo (AfD), a to i přesto, že se jeho uskupení do Bundestagu těsně neprobojovalo.
Nikdy v německé historii se nepodařilo nově založené straně tak silně ovlivnit průběh parlamentní volební kampaně. Za pouhých pět měsíců existence Alternativa přilákala 4,7 procent voličů.
Přestože se nováček německé politické scény do Spolkového sněmu neprobojoval, rozhodně to neznamená jeho konec. Ukazuje to i nálada lídra strany Bernda Luckeho, jenž po „prohraných volbách“ hýří optimismem. „Ostatním stranám jsme nahnali opravdový strach,“ zhodnotil výsledky nedělního hlasování před novináři. „Dosáhli jsme výsledku, na který můžeme být pyšní,“ řekl.
Nejlidnatější stát EU čekají v příštím roce zemské volby v Sasku, Durynsku, Braniborsku a hlasování o zástupcích v Evropském parlamentu. AfD tak má šanci zakotvit v horní parlamentní komoře nebo ve štrasburském zákonodárném sboru. Na vstup do něj stačí dokonce získat jen 3 procenta hlasů, o 2 procentní body méně než je třeba pro zisk křesel v německém parlamentu.
Přezdívají mu „Lucky Luke“ podle v Německu populární seriálové postavy kovboje, které ho hrál herec Terence Hill. Podařilo se mu opravdu hodně. Během několika měsíců vydupat podporu 4,7 procenta. Do Bundestagu se zatím strana nedostala, ale evropské volby jsou za dveřmi. (foto: Facebook/alternativefuer.de)
Kam Alternativu zařadit?
Dosud spočívalo těžiště zájmů nového politického uskupení v opozici vůči společné evropské měně, po parlamentních volbách plánuje svůj program více rozpracovat.
Současný postoj strany by se zatím dal označit i jako „Euro ne, Evropský parlament ano“. Její vedení v tom však nevidí žádný rozpor. Ač je strana označována za protievropskou, sama se tomuto označení brání. „Nejsme protievropští, jsme vysloveně proevropští,“ nechal se slyšet Lucke ve vysílání televize ARD.
Pro politology představuje strana velký otazník. Někteří jí považují za konzervativní, jiní ji zaškatulkovali mezi pravicové populisty.
Právě obvinění z pravicového populismu stojí v jádru silné kritiky proti zbrusu novému uskupení. Jedním z argumentů na podporu tohoto tvrzení bylo, že strana navrhovala změnit imigrační politiku – cizinci by podle ní měli být přijímání podle toho, jakou mají kvalifikaci. A oponentům se nelíbí ani volání po rozpuštění eurozóny.
Kdo jsou alternativní voliči?
Ještě větším rébusem než zařazení strany na politickém spektru je vysvětlit, kdo a proč stranu volí. Pouhé tři dny před otevřením volebních místností zveřejnila agentura INSA průzkum, podle nějž nejvíce voličů získala AfD mezi nevoliči – 28 procent a 13 procent mezi voliči neparlamentních stran. Celkem 41 procent podporovatelů Alternativy tak můžeme zařadit mezi tzv. „protestní voliče“.
Z etablovaných politických uskupení nejvíce na vznik AfD doplatili Liberálové, kteří se poprvé od vzniku Spolkové republiky Německo v roce 1949 neprobojovali do Bundestagu (získali 4,8 procent). Rozhodující počet voličů jim patrně utekl právě k Alternativě. Podle průzkumu agentury INSA 22 procent voličů AfD v minulých volbách hlasovalo pro Liberály.
Překvapivě svůj hlas vhodil Alternativě poměrně velký počet lidí, kteří dříve volili levicovou Die Linke (9 procent hlasů). AfD také častěji volili lidé z bývalého východního než západního bloku. Kromě Saska-Anhaltska ve všech východních spolkových zemích překonala pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.
A snad největší údiv vzbuzuje věkové složení fanoušků Alternativy. Ve věkové skupině 18 – 24 by získala 6 procent hlasů, stejně jako mezi voliči ve věku 25 – 44 let. Ve skupině 45 – 59 let její podpora klesá na 5 procent a nejméně příznivců má mezi nejstarší generací – pouze 3 procenta. Tato skutečnost je paradoxní, jelikož v médiích bylo politické uskupení označováno za „stranu profesorů“.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop