Zemědělství a rybolov v září 2013

07.10.2013
Euroskop

Poslední sporné body reformy SZP vyřešeny, výbor AGRI schválil reformní balíček

Poslední sporné body reformy SZP vyřešeny, výbor AGRI schválil reformní balíček

Reforma společné zemědělské politiky (SZP): dosažení politické dohody ohledně posledních nevyřešených bodů (IP/13/864)

Instituce EU úspěšně formalizovaly dohodu o reformě SZP pro následující víceleté finanční období. Obtížně vyjednaný kompromis, kterého dosáhli zástupci Rady, EP a Komise na konci června 2013, oficiálně schválil 30. 9. 2013 i výbor AGRI. Tento termín hlasování byl rovněž lhůtou pro vyřešení posledních sporných bodů reformy souvisejících s víceletým finančním rámcem. Finální dohodu před hlasováním AGRI instituce uzavřely na neformálním zasedání Rady pro zemědělství a rybolov 24. 9. 2013.

Pozadí

Jednání o reformě SZP pro období po roce 2013 probíhají již více než rok. V březnu 2013 o reformě hlasovalo plénum EP a také Rada dospěla ke společné pozici. Obě pozice se ale po prvním čtení v EP v některých důležitých bodech odlišovaly, proto od dubna 2013 probíhala jednání mezi institucemi, která měla vést ke kompromisnímu řešení. Nejen v případě finanční perspektivy 2014–2020, ale také u dlouho projednávané otázky reformy SZP nakonec EP, Rada a Komise dospěly k dohodě do konce června 2013 (více v příspěvku „Pravidla v oblasti zemědělství se od roku 2014 opět změní, EP, Komise a Rada se dohodly na reformě SZP“, Zemědělství a rybolov v červnu 2013).

Ta klade důraz na konvergenci přímých plateb a jejich „spravedlivější“ rozdělení, na ekologizaci, tedy „ozelenění“, i když s určitým oslabením původních požadavků, a podle EK i na posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci a na větší transparentnost SZP.

Nedořešená situace v oblasti zemědělské reformy vedla v dubnu 2013 EK k tomu, že Radě předložila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014.

Přechodné období se má týkat především vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy, a také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států (více v příspěvku „EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP“, Zemědělství a rybolov v dubnu 2013).

Klíčové a sporné body

Hlavní body finální dohody se týkají nařízení o přímých platbách a nařízení o rozvoji venkova. Pokračování v jednání vyžadoval především EP, který nepovažoval za uzavřené především otázky reformy SZP související s víceletým finančním rámcem.

V otázce přímých plateb se Rada a EP shodly na povinném degresivním snížení přímých plateb a dobrovolném stanovení stropů. EP vyslyšel členské státy a souhlasil se snížením míry degresivity. Objem podpory pro jeden zemědělský podnik, do které není započítána platba na tzv. „ozelenění“, tak bude snížen na nejméně 5 % pro částky překračující 150 tis. €.

Od částky však budou moci být odečteny mzdové náklady. Toto snížení nemusí použít členské státy, jež uplatňují „přerozdělovací platby“, podle nichž je k přerozdělení na první hektary všech zemědělských podniků ponecháno 5 % z jejich národního finančního rámce. Členské státy, u kterých průměrná platba na hektar bude nižší než 90 % průměru EU, budou mít nárok v rámci tzv. vnější konvergence na zvýšení prostředků do národního finančního rámce. Rovněž je stanovena záruka, že minimální úrovně dosáhnou všechny členské státy do roku 2019.

Největším ústupkem Rady vůči EP je zvýšení míry kofinancování u méně rozvinutých regionů, nejvzdálenějších regionů a menších ostrovů v Egejském moři. Jednotlivé sazby kofinancování se budou lišit podle skupin regionů takto: 85 % pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři, 75 % a 63 % u přechodových regionů a 53 % u ostatních oblastí. Zvýšit se mohou u opatření týkajících se např. zahájení činnosti mladého zemědělce, předávání znalostí, spolupráce apod.

Členské státy budou mít možnost přesunout až 15 % finančních prostředků z prvního pilíře (přímé platby) do druhého (rozvoj venkova). Přesun těchto finančních prostředků navíc nebude vyžadovat kofinancování ze strany členského státu. Transfer mezi jednotlivými pilíři maximálně do 15 % bude možný i opačným směrem. U členských států, které obdrží méně než 90 % průměru EU na přímé platby, bude možný přesun až 25 % z druhého pilíře.

Rada rovněž dala souhlas s rozšířením pravomoci Komise upravovat za předem stanovených podmínek výši ročních alokací členských států na rozvoj venkova prostřednictvím aktů v přenesené působnosti.

Předpokládaný další vývoj

Po hlasování AGRI bez dalších pozměňovacích návrhů je nyní na řadě hlasování pléna EP, a to buďto na říjnovém, nebo listopadovém zasedání. Následně se očekává schválení reformního balíku Radou v prvním čtení. Vzhledem k dohodě klíčových institucí by reformy přece jen měly začít platit od ledna 2014.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality