Marie Bydžovská, Euroskop, 14.10. 2013
Český premiér Jiří Rusnok se dnes zúčastnil neformálního summitu lídrů Visegrádské skupiny. S předsedy vlád Polska, Slovenska a Maďarska jednal o spolupráci v obraně, ekonomice a energetice a o evropských záležitostech. Euroskop Vám přináší zpravodajství přímo z Budapešti.
„Bylo to pro mě až překvapivě věcné a velmi konkrétní setkání,“ ocenil průběh jednání premiér Rusnok. „Debatovali jsme o společné vojenské jednotce, která začne aktivně působit v pohotovostní službě počínaje rokem 2016. Česká republika plně podporuje tuto iniciativu, jsme přesvědčeni, že je pro všechny zúčastněné strany výhodná a užitečná,“ řekl.
|
Podle dřívějších informací by jednotka měla čítat přibližně 3000 vojáků. Česko je připraveno do tzv. „battlegroup“ vyčlenit až 800 vojáků a tři transportní vrtulníky Mi-171Š. Polsko plánuje poskytnout 1300 až 1600 vojáků, Slovensko do 400 a Maďarsko okolo 350. Polsko chce zajistit hlavní část bojových sil, ČR nabízí zdravotníky a logistiku, Maďarsko ženisty a Slovensko odborníky na boj se zbraněmi hromadného ničení, vyplývá z březnových prohlášení představitelů visegrádské skupiny. Evropské bojové skupiny jsou společnými jednotkami připravenými na nasazení do deseti dnů od posvěcení mise Radou EU (jejich zásah musí současně schválit národní parlamenty přispívajících států). Jednotka může být soběstačná až 30 dní – poté se dá její působení prodloužit až na 120 dní. |
Předsedové vlád přijali také prohlášení, které vyjadřuje odhodlání pokračovat v rozvoji obranné spolupráce. V jejím rámci se čtyři středoevropské státy mimo jiné usnesly, že budou slaďovat své pozice, zejména před nadcházející Evropskou radou věnovanou Společně bezpečnostní a obranné politice, jež se uskuteční v prosinci.
Země V4 si chtějí samy zvolit energetický mix
Maďarské předsednictví V4 na pořad jednání vzneslo i jednu ze svých hlavních priorit – spolupráci v energetice. Visegrádské země se usnesli na vzájemné podpoře na úrovni EU v otázkách výběru zdrojů energetické energie. „Všichni podporujeme jadernou energetiku. Ani v budoucnosti se bez ní evropská ekonomika neobejde. Každá země má nárok na to, aby energetickou energii získala ze zdrojů, které odpovídají jejím možnostem. V EU se tato oblast nesmí příliš regulovat,“ vyjádřil se slovenský předseda vlády Robert Fico.
Premiér hostitelské země dodal, že by se měla rovněž přezkoumat problematika státní podpory pro investice do jaderné energetiky. „Myslíme si, že jaderná energetika je zde diskriminována,“ nechal se slyšet Orbán.
|
Předsedové vlád zaujali kritický postoj k revizi směrnice o jaderné bezpečnosti. Její první znění předložila Evropská komise v červnu 2013. Jednalo se pouze o neformální návrh, který byl předložen Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) k připomínkám. Finální návrh předloží Komise Radě a Evropskému parlamentu v říjnu. Nejenom pro státy V4 se jedná o problematický dokument, jelikož zastávají názor, že neproběhla dostatečná analýza současného stavu, není posouzena účinnost stávající právní úpravy (směrnice) z roku 2009 a chybí vyhodnocení havárie ve Fukušimě. |
Země V4 budou pokračovat i ve využívání břidlicového plynu, jenž především Polsko považuje za jednu z komponent dosažení energetické bezpečnosti.
Diskuze se věnovala i propojení plynové soustavy. V lednu 2015 má být uvedeno v provoz spojení soustav Slovenska a Maďarska, jež je jedním z článků tzv. severo-jižního propojení. Dále by měla pokračovat i příprava propojení Slovenska a Polska.
V4 pokračuje i v naplňování cestovní mapy pro regionální integraci trhu s plynem schválené za polského předsednictví V4 letos v červnu. V říjnu se bude v rámci tohoto projektu konat první setkání fóra regionálního trhu s plynem. V této oblasti ČR úspěšně plní cíle EU, jelikož český trh je plně liberalizovaný a vyspělý vzhledem k organizaci trhu i s ohledem na diverzifikaci zdrojů.
Ve Vietnamu vznikne společný dům
Předsedové vlád podpořili také návrhy na prohloubení spolupráce V4 v oblasti hospodářských komor a založení společného visegrádského domu ve Vietnamu v Ho Či Minovo Městě. V této souvislosti odsouhlasili navýšení společného rozpočtu na 8 milionů eur.
Vzorem pro instituci plánovanou ve Vietnamu je Visegrádský dům, který funguje od roku 2011 v budově bývalého Generálního konzulátu ČR v Kapském městě. Dům slouží především občanům dotčených zemí v rozličných konzulárních otázkách, nicméně jeho využití je širší. Pořádají se zde i různá kulturní vystoupení nebo prezentační akce zaměřené na rozvoj obchodu.
Listopad bude zásadní pro budoucnost vztahů EU s Ukrajinou
Premiér Orbán na tiskové konferenci označil za nejdůležitější zahraničněpolitickou událost maďarského předsednictví V4 summit EU ve Vilniusu, který se bude věnovat Východnímu partnerství. Při této příležitosti by mohla být podepsána asociační dohoda včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Ukrajinou. V EU však panují pochybnosti, zda Kyjev dostatečně plní podmínky, které jsou od něj vyžadovány. Podepsání i ratifikace jsou podmíněny pozitivním vývojem v oblasti vlády práva a demokracie a prováděním reforem. Evropská unie vnímá jako překážku pro uzavření dohody s Kyjevem také pokračující věznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové.
Historie a současnost Visegrádské spolupráce
Premiéři zemí visegrádské skupiny se letos setkali již potřetí. V březnu ve Varšavě diskutovali s německou premiérkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, v červnu rovněž v Polsku s japonským premiérem Šinzó Abem. V témže měsíci po Polsku předsednictví skupiny na rok převzalo Maďarsko. Původně byl dnešní budapešťský summit plánován na srpen, s odvoláním na politickou situaci v ČR jej však maďarská strana odložila.
Visegrádská skupina vznikla ještě jako V3 v únoru 1991 na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałesy ve Visegrádu. Na tomto setkání politikové podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci.
Po přijetí zemí skupiny V4 do Evropské unie v roce 2004 se skupina zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.
Jediná organizace založená v rámci tohoto středoevropského partnerství je Mezinárodní visegrádský fond. Fond má přispívat k rozvíjení užší spolupráce mezi členskými státy a posilovat vzájemné vazby v oblasti kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměn mládeže, turismu a přeshraniční spolupráce. Rozpočet fondu tvoří stejně vysoké finanční příspěvky, které do něj každoročně vkládají všechny čtyři členské země. V roce 2012 se jednalo o 7 milionů eur.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
