Petr Zenkner, Euroskop, 16.10. 2013
Prodloužení trasy ropovodu z Litvínova do německé rafinérie ve Spergau se stalo „Projektem společného zájmu“ Evropské unie. Evropská komise takto označila celkem 248 projektů rozvoje evropské energetické infrastruktury.
Dvanáct takzvaných regionálních skupin nabídlo k posouzení přes 450 návrhů. Komisí představený seznam musí do tří měsíců potvrdit či odmítnout Evropský parlament a členské státy. K žádným změnám už ale nemůže dojít.
5,8 miliardy eur na projekty
„Musíme zajistit, aby se naše omezené prostředky používaly rozumným způsobem a peníze z EU šly tam, kde dokážou přinést evropským spotřebitelům největší prospěch,“ uvedl eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Podle něj má seznam také podpořit zájem případných investorů.
Na podporu projektů bude z Fondu pro propojení Evropy (CEF, Connecting Europe Facility) vyčleněno pro roky 2014 až 2020 přes 5,8 miliardy eur. S financováním projektů má pomoci Evropská investiční banka (EIB), například prostřednictvím projektových dluhopisů, ale i přímými půjčkami investorům, většinou vlastníkům přenosových sítí. Podpora EIB může být i formou záruky za dluhopisy, což zvýší jejich rating nebo sníží úrokovou sazbu.
Méně administrování
Projekty s evropskou „značkou“ také mohou čekat zkrácení schvalovacích procedur. U projektů společného zájmu mají trvat maximálně tři a půl roku. Pro investory to znamená podstatné snížení administrativních nákladů. Schvalování podobných staveb totiž v EU mnohdy trvá i více než deset let. Dva roky z této kratší doby přitom budou mít šanci se k podobě projektu vyjadřovat občané a jejich sdružení.
U více jak 70 procent projektů se předpokládá dokončení do roku 2020. Z celkem 248 projektů společného zájmu se 132 týká elektrických sítí a 107 má spojení s plynem. Dalších 13 projektů je zaměřeno na skladování energií, včetně zkapalněného zemního plynu (LNG). Mezi podpořené projekty se dostal i tzv. Jižní koridor, který zahrnuje Turecko, Gruzii a Turkménistán.
Kritéria výběru podpory
Na seznam se dostaly projekty, které podle Evropské komise přispívají k energetické bezpečnosti EU, diverzifikaci zdrojů, jsou v zájmu budování jednotného energetického trhu a umožňují větší zapojení obnovitelných zdrojů. Kritériem také často bylo, aby se týkaly nejméně dvou členských států.
„V minulosti se stávalo, že státy uvažovaly o infrastruktuře k hranicím svého území, zatímco pro jejich sousedy projekt nemusel být prioritní,“ vysvětlil komisař pro energetiku. Podle Oettingera u seznamu schválených projektů podobné riziko neexistuje, protože je akceptovaly všechny strany.
Seznam projektů společného zájmu není navždy uzavřený, aktualizovat se bude každé dva roky, aby zahrnul nově potřebné projekty a vyřadil projekty zastaralé. „To, že nejsou na seznamu nyní, neznamená, že se tam nedostanou později,“ řekl Oettinger.
Další české projekty
V ČR se kromě ropovodu do Spergau týká označení „Projekt společného zájmu EU“ plánů na 100 kilometrů plynovodu Stork II. mezi Libhoští, Hatí a Kedzierzynem v Polsku. Dalšími vítězi jsou projekty na spojení potrubí plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku, a zamýšlený 110 kilometrů dlouhý plynovod mezi jižními Čechami a rakouským Oberkappel.
Uvnitř Česka je v evropském zájmu stavba vnitřních linek, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop